Tajemství ze zoo

108. Pohádkové chvíle

Sid si užívala poklidný večer na terase a hlavně to, že se přeci jen trochu ochladilo po tom velkém horku. Na jaře tady bude už sedávat i s dětmi a užívat si roli mámy. Měli za sebou taky tento týden další kontrolu a naštěstí všechno bylo v nejlepším pořádku. Taky jim pan doktor potvrdil, že čekají holčičku chlapečka. Tohle zatím věděla jen máma a ona to tak chtěla nechat až do konce září. Tehdy to všem řeknou a taky začnou pracovat na úpravách tady v domě. Adam se nakonec rozhodl, že se vyklidí obě pracovny naráz ať se tu dělá nepořádek jen jednou. Takže ze spodní knihovny už definitivně vznikne pracovna a nahoře budou dva volné pokoje. Jeden nechají zatím prázdný do doby než bude opravdu nutně potřeba a druhý už bude dětský pokojíček. Ze začátku určitě budou chtít mít děti u sebe v ložnici a pak budou spolu v jednom pokojíčku. Chtěla všechno ladit do neutrálních barev a v tom jí naštěstí podporoval každý. Eliška říkala, že je to nejlepší řešení a hezky barevně ať se vymaluje až dostane každé z dětí vlastní pokojíček. Moc se už na zařizování začala těšit, ale zatím si všechno jen tak sumarizovala v hlavě. Chtěla prostě počkat a naštěstí Adam jí v tom plně podporoval. Teď taky už přišel domů a sedl si k ní na lehátko. "Jsem tak ráda, že už jsi doma chyběl jsi mi." "Ty mě taky lásko, dám si sprchu a připravím večeři." Sid se natáhla a dala mu pusu než šel nahoru.

Nakonec se rozhodla dojít dovnitř a sedla si ke stolu, aby mohla být u Adama až bude vařit. Ráda se nechala rozmazlovat jeho vařením a zároveň pořád ráda vařila ona pro něj. Našli si prostě takový kompromis kdy se ona pořád některých věcí nechtěla vzdát a on o ní mohl dostatečně pečovat. Za chvilku se vrátil v kraťasech a tričku. "Kdybych si nemyslela, že máš taky hlad tak bychom teď tu přípravu večer odložili." Adam se na ní usmál a zvedl jí na nohy a přitáhl si ji do náručí. "Tedy ne že by to neznělo skvěle, ale ty by jsi určitě začala mít hlad, ale slibuju, že večer ti splním každé přání." Sid se usmála na nechala se chvilku líbat. Taky cítila jak jí Adam zajel rukou pod tričko a hladí jí po nahých zádech. Rozhodně byla tahle stránka jejich vztahu pořád skvělá i když už na ní bylo těhotenství znát. Nakonec jí zase pohodlně posadil a dal jí ještě pusu na nos. Pak došel do kuchyně a pustil se do přípravy večeře. "Teď hezky seď a já jdu vařit. Mimochodem Alena mi říká to ohledně Julie vážně je v pořádku?" "Je v kontaktu s Richardem a je v pohodě. Ten se tu taky staví koncem týdne tak jsem si říkala, že by jste mohli jít večer do baru."

Adam poslouchal co mu Anička vypráví a hlavně byl rád, že je Julie vážně v pořádku tedy alespoň v rámci možností. "Rád ho zase uvidím a ten bar zní skvěle, ale jsi si jistá?" "Ano jsem si jistá, všichni se rádi sejdete a užijete si zábavu víc do noci když s vámi nebudu já. Zasloužíš si to a já budu mít doma dědu kdyby se cokoliv dělo." "Tak dobře lásko domluvím se s ostatními a něco vymyslíme." Adam si užíval přípravu večeře hlavně byl rád, že Anička odpočívá, protože ta horka posledních dní jí nedělala dobře. Teď se mělo ochladit a to hodně pomůže. Pořád byla tak nádherná a tak moc jí těhotenství slušelo. Už měla i krásné bříško a on si hrozně moc užíval to, že věděl že jsou tam jejich dvě úžasná miminka. "Mluvil jsem s Marií a ta si vážně tu roli babičky moc užívá. Jsem rád jak to celé kolem jejího odchodu dopadlo." "Jak jí vídám s dětmi tak vždycky doslova úplně září. Mimochodem volala mi Markéta a ptala se jestli platí moje účast na promoci. Tak jsem jí potvrdila, že ano jen samozřejmě s dodatkem, že bude záležet na mém zdravotním stavu." "No letos je to až na konci listopadu, prostě docela pozdě." "Já vím a uvědomuji si, že možná nejen nebudu moct jet, ale taky je tu možnost a oba víme, že hodně reálná, že už budu klidně rodit." Adam se na Aničku usmál a věděl, že má pravdu. U dvojčat byl předčasný porod prostě častý a oni s tím museli počítat.

Později si Adam užíval jak mu Anička odpočívá schoulená v náručí a užívají si příjemné chvilky na terase. Rádi tu sedávali a takovéhle pohádkové chvíle byli pro oba hrozně cenné. "Tak moc se těším až tu budou na zahradě pobíhat děti. Víš tohle je víc než jeden splněný sen a hlavně je to skutečná pohádka." "Vždycky jsi byl můj princ a jen jsme museli najít ten správný čas na naší lásku. Teď jsme spolu, jsme manželé a hlavně budeme mít tyhle dva malé úžasné tvorečky. Tak moc tě Adame miluju." "Anni to já tebe taky." Adam si Aničku přitáhl k polibku a pak i s ní v náručí vyšel nahoru do ložnice kde jí opatrně položil na postel. Dopřáli si úžasné něžně a pomalé milování a teď Anička opočívala na boku a on si ještě užíval jí hladit po stehnu a pak jemně zajel rukou na záda. Byla tak úžasná a on si vážil každého dne s ní pořád úplně stejně jako na začátku. Sid se jen pozvolna vracela s úžasného oparu štěstí a vášně po milování s Adamem. Podívala se na něj a ještě ho políbila. "Jsi tak úžasný a já jsem šťastná a spokojená. Tolik pro mě znamená jak úžasný máme vztah. Každou jeho součást, každý den a každou minutu kdy jsme spolu jsem spokojená." "Taky to tak mám a vím jistě, že to tak bude navždy." Následně si dopřáli úžasnou společnou sprchu a Adam teď ležel na posteli a díval se jak Anička spí. Pořád tohle rád dělal, jen tak ji pozorovat a užívat si její prostou přítomnost. Tohle byla skutečná láska.