Tajemství ze zoo

55. Manželské problémy

Pavel Musil mířil domů po dlouhém dni v práci a hlavně poradě, kterou teď večer ještě měli. Řešila se možnost na příští rok pozvat více přednášejících a jeho potěšilo, že je o tuhle možnost mezi odborníky zájem. Zároveň se sám styděl před sebou, protože sice tohle byl úspěch, ale kvůli jeho chybě a slabosti měli na fakultě zoologie doktora Slováka. Do dnešního dne nevěděl jak zjistil informace o jeho nevěře, ale prostě to zjistil a vydíral ho. Poslední vztah měl před pěti lety a pořád si to vyčítal, ale i tak nechtěl, aby se to žena teď dozvěděla. Po tom co se vyléčila ze zákeřné rakoviny se těšil, že bude všechno jako dřív, ale ona si ho odmítla pustit k tělu, byl trpělivý, ale pak jednou podlehl na školení. Měl několik naprosto nezávazných vztahů a nikdy v tom nebyly city, ale pak toho nechal, protože svědomí ho tížilo čím dál tím víc. Patricie se to nikdy nedozvěděla a musí to tak zůstat, protože jí nechtěl ublížit. Jenže to co Slovák předváděl hlavně poslední rok bylo čím dál tím horší, dokonce si začal prohrávat s myšlenkou odejít ze školy. Vzdal by se funkce a tím by nad ním Slovák ztratil moc, ale i tak hrozilo, že to celé odhalí a to nechtěl. Dneska se ho doktor Vinkler ptal proč to pořád neřeší a on se zmohl jen na to, že prácovně je to odborník a to byla opravdu pravda. Ta skutečnost, že lidsky byl ten chlap odpad byla úplně jiná kapitola. Jakmile přišel domů našel Patricii v kuchyni jak sedí u stolu.

Patricie seděla v kuchyni a čekala na manžela. Měl by za chvíli dorazit a oni si spolu musí vážně promluvit. Měla to udělat už dávno a nic z toho co se teď dělo na fakultě by se nestalo. Měla možnost ještě se zeptat jedné z doktorek na jiné fakultě a ta jí potvrdila příšerné chování Slováka. No rozhodně pomůže Adamovi Hruškovi tohle vyřešit. Netušila pořád jaké on má na tom osobní zájmy, ale věděla o jeho minulosti od Pavla dost, aby si udělal obrázek, že je to čestný muž a chce sjednat spravedlnost. Teď přišel Pavel domů a jako vždycky jí dal pusu a sedl si k ní. "Promiň mi, že jsem se tak opozdil, ale ta porada se trochu protáhla. Jsi v pořádku vypadáš sklesle." "Jsem v pořádku, nebo vlastně nejsem. Pavle naše manželské problémy nesmí být důvodem držet toho odporného chlapa na fakultě." Patricie viděla jak se Pavel zatvářil a nevěděl přesně co má říct, takže se rozhodla pokračovat. "Vím to celé ty roky a nikdy jsem ti to nevyčítala, protože to byla hlavně i moje chyba. Odháněla jsem tě a to jsi si nezasloužil po tom všem jak jsi při mě stál. Proboha proč jsi mi neřekl, že tě vydírá." Pavel se se smutkem díval na svoji ženu a viděl, že není rozrušená, ale jen naštvaná a hlavně mu řekla, že to celou dobu ví? Věděla to a nic neřekla a ani mu to nevyčítala nechal to a hlavně nevěděl jak se to celé dozvěděla.

Pár dlouhých minut seděli v tichosti než se Pavel odvážil promluvit. "Omlouvám se, nikdy se to nemělo stát. Nechtěl jsem ti ublížit. Nevím kolik toho vlastně víš a ani nevím jak jsi to zjistila, ale ono je to..." "Pavle prosím teď si musíme vyjasnit pár věcí. Vím to celé roky a ač na to nejsem pyšná pravidelně kontroluji, že už poslední roky nikoho nemáš." Pavel poslouchal vyprávění své ženy a styděl se teď ještě mnohem víc. Hlavně mu teď přiznala, že si to sama i dávala za vinu kvůli svému chování. "Ubližovala jsem ti a ty jsi to vyřešil po svém. Neříkám, že to na začátku nebolelo, ale pak jsem si musela poctivě přiznat, že mám na tom stejný díl viny jako ty, nebo možná i větší. Podívej teď to všechno musíme vyřešit jednou pro vždy a ty se toho chlapa musíš jednou pro vždy zbavit." Pavel nakonec Patricii objal a chvilku se jen tak drželi. Pak jí řekl co všechno se teď na fakulte stalo a že na něj má Slovák složku. "Dokonce jsem zvažoval, že skončím úplně a tím to ukončím, ale on by byl schopný to použít asi i tak. Jak jsi se to celé teď vlastně dozvěděla?" "Byl za mnou dneska doktor Hruška. Vím o všem co na tebe Slovák má a i to proč ho chráníš. Řekl mi, že má k tomu to zarazit i osobní důvody, ale hlavně chce fakultu zbavit toho chlapa." "Adam Hruška to celé ví, ale jak to mohl zjistit a hlavně asi nemůže moc udělat."

Patricie se nadechla a řekla manželovi všechno o čem mluvila s Adamem včetně té nejdůležitější části ohledně složky co na něj Slovák má. "Jen to teď nesmíš řešit a máš to nechat být. Jediné co prý musíš vědět je, že už na tebe teď nic nemá." "Já to pořád nechápu a nevím jak je možné, že už nic neexistuje. Vím samozřejmě, že byl v armádě, ale přeci..." "Já být tebou tak neřeším jak, ale soustředím se na to, že je po všem. Podívej měli jsme těžké období a překonali jsme to, poslední roky jsme si blíž než jsme si byli před mojí nemocí a to je pro mě to nejdůležitější. Teď jen musíš poslouchat a pak udělat správnou věc." "Opravdu mě to všechno mrzí a nejvíc mě mrzí, že moje zbabělost umožnila tomu chlapovi škodit na katedře. Mám si s Adam promluvit, nebo co mám dělat?" "Slíbila jsem mu, že si sebou dneska promluvím a pak mu dám vědět." Pavel se díval jak jeho žena napsala zprávu a pak jí odeslala. Pořád nechápal jak se to všechno stalo, ale pokud má teď šanci všechno napravit tak to udělá. Jen ho zajímalo proč se Adam tak moc stará. Věděl samozřejmě, že má dobré vztahy s doktory Fryntou a Vinklerem, ale vypadalo to, že i díky jeho přednáškám na fakultě si to bere osobně. Pak možná taky dluží omluvu Janě Landové, která na fakultě trpěla nejvíc. Musí teď poslechnout Patricii a věřit, že Adam Hruška ví co dělá. Hlavně, ale mají se ženou jeden druhého a to je nejdůležitější. Ve stejnou dobu seděl Adam doma s Aničkou a ukázal jí příchozí zprávu od Patricie. "No takže všechno dobře dopadlo. Jsem rád i kvůli nim dvěma." "Souhlasím a za chvíli už bude definitivně konec Slováka a na fakultě bude zase klid a mír." Adam se usmál, protože to vystihla úplně přesně.