Taehyung on ice - Vkook

8.

„Jungkookie!“ Vydechl Jin. Neviděl jsem ho tak dlouho, to samé platí o Namjoonovi. Vždy měli plné ruce práce s kralováním, takže pomyšlení že by někam měli jet je ani netížilo.

Opětoval jsem jeho objetí a šlo na něm vidět že mě velmi rád vidí. Odtáhl se ode mne a já zavadil pohledem o Namjoona. Chtěl jsem se mu jen poklonit, ale on to vzal do svých rukou a obejmul mne.

„Kde máš svého snoubence? Rádi bychom ho viděli.“ Usmál se na mne Jin. „Popravdě nevím, kde se právě nachází, pravděpodobně je někde v komnatách.“ 

„To je velká škoda, rád bych ho viděl.“
„Určitě brzy přijde, mezitím můžeme jít do salónku a vychutnat si čaj.“ Jin přikývl a společně s Namjoonem mě následovali.

~~~~~~~

Poté co nám služebné přinesly čaj, vychutnávali jsme si jeho doušky a u toho konverzovali o všemožných tématech a věcech. „Je na tebe Taehyung hodný?“

„Zatím ho zas tak dobře neznám, ale vychází semnou.“ Pousmál jsem se.

„Ahh Namjoone, pamatuji si to taky, jak jsme spolu neprohodili ani jedno slovo.“ Rozplýval se Jin a u toho držel jeho ruku. „To ty jsi neprohodil ani jedno slovo, vyhýbal ses mi.“

„Bál jsem se tě! Neuvěříš jak se na mne tehdy díval Kookie! Jako by mne chtěl rozcupovat na kousky a poté sežrat.“  Musel jsem se nad tím smát, jestli takhle dopadnu jednou s Taehyungem tak to bude velmi zajímavé.

„Kde máte vůbec Hyo?“ Většinou se o ní dost strachují, ale jakoby na ni zapomněli.
„O té mi ani nepovídej, jsme rádi že od ní máme klid, hned co vešla tak běžela za Jiminem. Řeknu ti, mít děti je pěkně unavující.“  Položil si ruku na čelo. „Ale jinak je to zlatíčko, učí se, jakž takž poslouchá a je velmi extrovertní.“ Usmál se Namjoon.

„Změňme téma, nepřijel jsem si tady povídat o dětech.“ 

„Ale stejně do toho budeš muset Jungkooka jednou zaučit.“

V ten moment jsem málem vyprskl čaj jak moc jsem se zadusil, protože představa toho jak mě Jin zaučuje je velmi vtipná, na druhou stranu důvod to mělo i jiný a to samotná představa že budu mít děti. Nechci o tom přemýšlet...

„Má na to čas, viď?“ Mrkl na mne Jin. Křivě jsem se usmál.

„Veličenstvo!“ Zaklepala služka na dveře. „Vstupte!“

„Váš manže- tedy váš snoubenec Kim Taehyung se po vás shání.“ Udýchaně ze sebe vyklopila. „Vzkazte mu ať příjde sem do salónku, děkuji.“
Poklonila se a zavřela dveře.

„Oh! Konečně ho poznáme!“ Zatleskal nadšeně Jin!

~~~~~~
O pár promluvených chvílí vstoupil Taehyung do salónku, stejně půvabný jako vždy.

Jin se na něho půl minuty koukal s pusou dokořán dokud mu ji Namjoon nezavřel. „Musím uznat, že toto byl skvělý výběr.. Jestli vy někdy budete mít děti, tak se zrodí dokonalost světa.“ Zrudl jsem a Tae nejspíš taky. Chytl mne za ruku a sedl si na židli, já udělal to samé.

„Joonie, pročpak jsi mne takto nikdy nedržel za ruku?“ Překřížil ruce na prsou Jin a dělal naštvaného. „Protože moc mluvíš.. Tak, kdy bude svatba?“

„Doufám, že již brzy, pomalu se to začíná organizovat.“ Já tentokrát úplně ztichl a nechal mluvit Taeho.
„Bude tam dobrý kuchař?“
Taehyung se začal smát svým zvonivým smíchem. Tohle bych mohl poslouchat pořád.

„Ještě ho ani nemáme zajištěného, ale můžu vám slíbit, že seženu jednoho z nejlepších.“ Usmál se na mne.

A já na něho.

°°°°°°°°°°°°°°°°°
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Chtěla bych vám popřát veselé vánoce i když já osobně nemám vůbec vánoční náladu, tak snad to bude zítra lepší. Hodně dárků jídla a hlavně smutu! :D

Díky za podporu ( ˘ ³˘)♥

Luv ya all ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥