Taehyung on ice - Vkook

59.

Taehyung okamžitě vystartoval ke dveřím, ale služebné ho tak tak zachytily, aby to neudělal. Jungkook byl totiž stále otevřený a museli mu břicho zašít. V takovém zmatku a nevnímání si ani nevšiml, že je oficiální rodič. Jen tak tak stěží dokázal zachytit sestřiny slova že to je.... To už zachytit nedokázal. Brečícího tvora usušily a zkontrolovali jestli se vše vyvedlo tak, jak má. Poté ho zabalili do malé žluté dečky a opatrně otevřeli dveře, aby Taehyung nemohl nakouknout jak je na tom jeho manžel.

Vyšly s pozitivním úsměvem na tváři, držíc jeho dítě, které dokázalo i přes předčasný porod stále žít a spokojeně oddychovat. (Zázrak)

„Gratulujeme,“ poklonily se „je to chlapeček,“ vytvořil se mu na tváři takový perlivý úsměv, který měl někdo honem rychle zachytit a dát do dnešních novin. Teď už skoro plačící se zasmál a vzal si ho do svých ruk.

„Akorát... Potřebovaly bychom jméno,“ podivil se, ale potom ho napadl geniální nápad, jenž se Jungkookovi nebude nejspíše líbit.

„Kim Taehyun,“ jedna ze sester se na něj koukla, jestli myslí zcela vážně toto jméno.

„To ho chcete pojmenovat podle sebe?“ pozvedla obočí.

„Taehyun bez písmene G,“ normálně by byl Taehyung lehce naštvaný, že jim to musí opakovat, ale to malé štěstí v jeho rukou ho o tom hodně rychle přesvědčilo. Sestry poděkovali a na požádání Taeho prozradily, že Jungkook by měl být brzy v pořádku a bude o něj dobře postaráno. O to více si oddychl a utřel slzičky při pohledu na Taehyuna, který s jeho buclatými tvářičkami spal a u toho občas pohl prstíky. To však Taehyungovi nevydrželo, protože se rozplakal nad tím, že měl naprosto stejnou pihu na nosíku jako on. Takové znamení, že opravdu patří do jejich rodiny. Hned po vzpamatování dal příkaz, ať okamžitě roznesou po celém království ba i zemi, že se narodil nový potomek jeho krve.

„Ty jsi takový ňufík,“ šišlal na něj dětinsky a stále se ho nemohl nabažit. Taehyun ho ale naprosto ignoroval a radši spal dál, spíše se o to pokoušel. Kdyby uměl mluvit, nejspíše by ho poslal do zadních částí lidského těla. I když to vypadalo, že se Taehyung nestará o Jungkooka a jde mu jen o Taehyuna, pravda byla jiná. Snažil se vnitřně uklidnit, že je opravdu v nejlepších rukou.

„Potřeboval bych sto růží,“ pohlédl na služebné a přitom pohupoval s jeho synem.

„Prosím? P-pane, teď v zimě... Sto růží?“

„Od čeho jsou kamarádi? Můj drahý přítel by mi je mohl přivézt z dalekých krajů, proto mu napište dopis.“

Mezitím se uskutečnil poslední tah jehlou a práce byla dokončena. Jungkook samým vyčerpáním nemohl vnímat vůbec nic, proto po pár chvílích usl. Doktoři nezapomněli očistit vše zašpiněné a přikrýt ho do peřin. Pochválili se za dobře odvedenou práci a vyšli z ložnice, kde je Taehyung zahrnul otázkami.

„S jistotou vám můžeme říci, že je na tom dobře. Má stehy na břiše, takže vás poprosíme, aby nedělal ehm...“ odkašlal si „prudší pohyby,“ usmál se a s poděkováním odešel.

Tae vtrhl do ložnice a viděl jeho spícího andílka, u kterého mu vždy roztaje srdce. Taehyun nebyl nakrmený i tak ale poslušně spal dál a nedovolil si rušit svou maminku z tvrdě odvedené práce, kterou dneska z plných sil vydala. Jelikož ještě nebyla postavená postýlka, musel spát Taehyun na malou chvilku s nimi, než se pro něj vše přichystá. On je totiž takové malé, nečekané překvapení.

~~~~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Abychom v tom měli jasno, pokud se v příběhu vyskytnou tvary:
Taem
Tae
Taemu

Atd. Mám na mysli Taehyunga.

Pokud se objeví:
Taetaem
Taetae
Taetaemu

Je to vždy Taehyun. Budu to dělat takhle ať v tom nejsou ještě větší zmatky. :D

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥