Ráno jsme šli na kluziště a já se tak konečně nadechl čerstvého vzduchu. Hyo se hned rozeběhla do sněhu a Taehyun nervózně poskakoval když jsem mu ještě zapínal kabát, jelikož chtěl za ní. Poté co ho měl se ji snažil dohnat a hrát si s ní ve sněhu. Jimin jen potichounce šel, jako vždy. Je to jako venčení pejsků, pomyslel jsem si. Taehyung ho chytil za ručku a usmál se na něj. Jimin mu to mírně oplatil.
„Ty jsi takový poslušný." Jimin se mírně začervenal. Pomalu jsem šel vedle Taehyunga. Taehyun se tam s Hyo válel ve sněhu, až měli oba dva červené nosy a já se obával, že nastydnou. Po chvilce toho ale naštěstí nechali a Hyo hopskala natěšeně před námi, společně s Taehyunem který nestíhal její tempo. Omylem jsem se otřel Taehyungovi o ruku, načež jsem se v duchu lekl a raději se odtáhl. S pohledem zabořeným do země jsem potichounku šel, přemítaje co se právě stalo. Málem jsem dostal infarkt když si mne Tae přitáhl za pas k sobě a jen tak nepustil. Dobrá, možná mi to chybělo. Možná mi chyběl ten jeho pevný stisk okolo mne, pocit bezpečí a možná mi chyběl celý on sám.
„Vím, že se ti to líbí," naklonil se a jemně se otřel o mé ouško svým rtem. Snažil jsem se nezavzdychat a nějak se mi to i povedlo. Poté se ode mne odtáhl a dělal jako by se nic nestalo. Někdy ho opravdu nenávidím. Střelil jsem po něm svůj nahněvaný výraz, ale úplne mne ignoroval.
Ocitli jsme se v místnosti jako tehdy kdy mne sem zavedl poprvé. Na nejvyvýšenější poličce ležely jeho nablýskané lední brusle. Kdo ví, kolik zlata nebo cenných materiálů na tom je. Chvilku jsme hledali brusle, které budou těm dvoum padnout, jelikož chtěli bruslit s Taem. Taehyuna to začne učit, když bude mít jeden rok. Stále moc nízký věk, ale stojí si za tím, že v tom bude stejně šikovný jako on.
„Aah!" vykřikovala Hyomi, když stála na ledě a neuměla udržet rovnováhu. Taehyung slíbil, že se postará o oba, to mu tedy fandím. Bezpečně ji zachytil. Jimin na to jen z povzdálí koukal, dokud se také neodvážil stoupnout na led.
„Dobrá, dám vám tady menší radu. Kdybyste měli pocit, že padáte a já vás nestihl zachytit včas, padejte dozadu, ne dopředu. Je stále lepší mít pochroumaná záda, než tak hezké obličejíky zkrvavené a zuby vylámané," povzbudivě se na ně usmál, Jiminovi se v očích mihla smrt a Hyo větší natěšení. Z dálky jsem ho pokáral, načež mě obdaroval mrknutím. Provokatér. Taehyun se se zájmem koukal, co to dělají, až málem zapomněl, jak se má dýchat.
„Taehyungu a co když chci vypadat jako červená jahůdka?" Zeptala se ho Hyo, křečovitě se ho držící.
„Nechceš drahá. Potom by tě nikdo nechtěl za ženu."
„Buď mne přijmou takovou jaká jsem, nebo vůbec." Nespokojeně pravila, až se nad ní Tae musel pozasmát.
Nakonec to Taehyung dělal způsobem, že kdykoliv jim chtěl něco vysvětlit, poslušně si sedli na led, aby nespadli a zkoumali jeho pohyby. Zkoušeli bruslit, až jim to po pár pokusech šlo až to vyvrcholilo v učení se holubičky, což jim nevyšlo a málem popadali na led. Naštěstí měl rychlé reflexy, dokázal je zachytit včas. Na konci jim Taehyung zabruslil a oni tak měli příležitost vidět jeho půvabné axely.
„Já chci Taehyunga za muže!" vykřikovala Hyo ještě pár dní poté, co ho viděla.
~~~~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥
ČTEŠ
Taehyung on ice - Vkook
Historical FictionPříběh se odehrává v 18. století kdy se urozeného prince Jeona Jungkooka rozhodnou král a královna provdat za neznámého muže. Jungkook propláče celé dny a noci, jen aby s neznámým nemusel uzavřít manželství, kterého se tak moc obává. Ale co když n...