Příběh se odehrává v 18. století kdy se urozeného prince Jeona Jungkooka rozhodnou král a královna provdat za neznámého muže.
Jungkook propláče celé dny a noci, jen aby s neznámým nemusel uzavřít manželství, kterého se tak moc obává.
Ale co když n...
Konečně jsme odjeli z toho pochmurného města plného divností. Teď jsem viděl jen samé lesy s ojedinělou chatkou. Zachvilku bychom tam měli být. Těším se až zase uvidím normální barvy než jen takové pochmurné.
Stromy přestaly míjet naši krajinu a kolem se rozprostřelo velkoměsto, které si moc dobře pamatuji. Vládlo to tady v úplně jiných barvách. Všechno bylo veselé, lidé se bavili i když bylo pochmurné počasí a nikdo špatnou náladu neřešil, v nejhorších případech se zavřel do pokoje a nevylezl z něj.
„Princ se vrátil!“ Ječeli malé děti a zběsile mávaly směrem k nám. S úsměvem od ucha k uchu jsem začal mávat nazpátek a drcnul do Taeho, aby jim zamával také. Vypadalo to, že není zvyklý mávat ostatním. Nejistě pozvedl ruku a pozdrav jim opětoval.
„Panebože! Jeho manžel je tak nádherný!“ Vypískly dívky a začaly se rozplývat. Ztuhnul, oči měl vykulené a začal se červenat. „Ten by stál za hřích!“
„Je hrozně přitažlivý!“
„Viděly jste ty jeho oči?!“ Začal jsem se smát. Nedalo se to vydržet. Místo toho abych začal žárlit mi to přišlo nesmírně vtipné. Hlavně jejich poznámky, protože toto byly jen malé útržky z toho všeho, co ještě vykřikly. Zašlo to do větších extrémů, ale to už radši povídat nebudu.
Ruku si položil na čelo a začal se nepatrně smát. „Může mi někdo vysvětlit, co to právě ty dívky řekly?“
„To je úplně normální, touží po mužích,“ Mykl jsem rameny.
„Díkybože že mne nezasnoubili s nějakou hysterickou ženou,“ povzdychl si. Projeli jsme městem, mávajíc na všechny okolo, po chvilce si Tae zvyknul a začal mávat také, snad ho to i bavilo.
Brány se otevřely a mohutný kočár vjel na nádvoří mého bývalého domova. Stále vše stejné, nic se nezměnilo ani za tak krátkou chvilku. Vystoupili jsme a já nasál zdejší vzduch, který byl méně studenější, než tam u nás, protože bydlíme na vrcholku. Vystoupil jsem první a za mnou Tae.
„Taekook-ah!!!“ Vlekla za sebou své dlouhé šaty zlatovlasá dívka, křičíc Taekook? Co to znamená?
„Jste tady!“ Skočila mi kolem krku a Taehyung se zhrozil. „Pomalu!“ Já to ustál a držel ji v náručí.
„Jak ses tady měla?“
„Bez vás to tady bylo mrtvé, to víš, neměla jsem na koho koukat jak se pomalu zamilovává,“ zazubila se.
„Zamilovává?“ Zopakoval jsem po ní.
„Ale jistě, koukám že to zamilovaní bylo až moc velké,“ slezla ze mne a prohlédla si mé břicho.
„Dobrá práce, Taehyung-ssi,“ mrkla na něj.
„Nejsi na takové věci až moc malá?“ Dřepnul si k ní, aby vyrovnal výšku mezi nimi.
„Malá možná, za to velmi inteligentní,“ dala hrdě ruce v bok a povrchně se usmála.
Toto bych si na něj nedovolil ani já.
~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Přikládám obrázek Hyo. Upozorňuji, že se nepodobá asijským dětem, natož Park Naeun. Zkrátka nevypadá, že má nějaké asijské rysy, ale já si to vždy beru po svém, však mě znáte. （・∀・）
Takže kdo si chce nechat svoji fantazii. (Doufám že nikomu nezničím představu, to bych nerada.) Nejezděte svým prstíkem dolů. (To znělo úchylně （・∀・）)
....
.....
.....
......
Hmmm
....
.....
......
.......
....
....
........
......
......
.......
....
......
....
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
TADAAAAAAAAAAAAA
Ještě jednou připomínám, že to je má vlastní představa. Není to samozřejmě úplně přesné, ale tato holčička ji vystihuje nejvíc. Pokud jsem někomu zkazila představy, tak se srdečně omlouvám. (Já na to upozorňovala! :D)
Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥
