Taehyung on ice - Vkook

117.

(Udělám menší časový posun, jelikož nevím, co napsat a teď se mi to i hodí. :'D )

(O jeden měsíc později)

Jeden by si myslel, že když je únor, nebude taková zima a ten led roztaje. Ale on tam stále je... Hyo musela s Jiminem po pár týdnech odjet, jelikož se situace uklidnila. Za to se ale začalo stýskat Taehyunovi, který vyrostl ještě více. Uměl chodit, pomalu začínal vydávat smysluplné věty a neustále mi utíkal, z čehož jsem byl vyčerpán asi nejvíce. Přemluvil jsem Taehyunga, ať není ve městě vše bílé a on ač nerad, dal příkaz, aby to alespoň trošku vypadalo. Sice jsem se poté dozvěděl, že tam pár stráží bylo pokousáno, ale za to to doufám stálo. V poslední době dělám některá rozhodnutí s ním, jelikož si některé povinnosti, ač je to neslušné, bere k sobě do postele a vyřizuje to všechno tam, abych mu s tím mohl pomoct. Taehyun mu s tím asistoval také, občas mu do nějakého papíru drcl nebo ho chtěl pomačkat. Ponaučení? Nedávejte malému dítěti do ruky papír.

To samé se stalo dnes večer, kdy jsem měl Taehyuna na klíně a pozoroval, jak Taehyung podepisuje všechny ty hroudy papíru. Taehyun se párkrát natahoval a snažil se to pokazit, ale nepovedlo se to. Taehyung vzal jeden z mnoha dalších papírů do ruky a přečetl ho, přičemž zjistil, že je stejně k ničemu a dal ho Taehyunovi do jeho malých rukou a ten ho začal trhat na malé kousky, až to bylo všude. Služebné budou mít radost.

„Hmm.... Pozvánka na ples, chtěl bys jít?“ Pověděl, když měl přečtený další. Trošku ve mne hrklo. Kdy jsem se naposledy bavil? Stále mám na krku toho malého ďáblíka, tedy, ne že by mi to vadilo, dokáže mi zlepšit den, jen si na to někdy připadám až moc mladý a  nezodpovědný. A někdy chci až moc svobody. Zběsile jsem pokyvoval hlavou. Taehyung se na mne usmál a podepsal to, poté to dal na hromadu podepsaných, ale další papír už nebral, jelikož na to neměl náladu a udělal toho až moc. Poté se svalil do peřin s dobrým pocitem, že to má vše pro dnešek z krku, zatím co Taehyun si tam pořád trhal i ty nejmenší kousíčky papíru a schválně to házel Taehyungovi do jeho heboučkých vlasů. Sám jsem se divil, jak to může ještě trhat. Potichu jsem se smál, jelikož teď už jeho vlasy vypadaly jako černé s kousky nažloutlé barvy a on tomu nevěnoval nejmenší pozornost.

Když jsem usoudil, že by to už stačilo a chystal se ho dát do kolébky, která mu byla ze dne na den menší, postavil jsem se a všechny potrhané kousky se rozletěly na zem z mého oblečení, hodně jich bylo na posteli a pode mnou. Trošku jsem vyjekl a výhružně jsem se na toho ďáblíka podíval, on se na mne začal šklebit tím jeho krabicovým úsměvem, který má po Taehyungovi.

„Ty dítě jedno!“ Zanadával jsem si a Taehyung se začal smát také, přičemž pohazoval hlavou, aby ty kousíčky dal dolů. Co je na tom k smíchu? Nabručeně jsem ho položil do kolébky a přikryl ho i když se poté stejně odkryl. Smetl jsem kousky i z mé postele a lehl si zády k němu, abych byl správná Drama Queen.

„Ale notak miláčku, my jsme tě nechtěli nějak pohoršit, jen jsme si dělali srandu.“ Omotal své ruce kolem mých boků a snažil se mě zatáhnout blíž k němu. Nepřijatelně jsem našpulil pusu, což mi stejně nevydrželo, jelikož mne začal lechtat a tak jsem ho pokopal a začal se smát také.

Stejně těch služebných lituji.

~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

A za opožděnou kapitolu, nějak se nemůžu dokopat. :'D

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥