Taehyung on ice - Vkook

118.

Strojení před plesem je vždy to nejhorší. Asi dvě hodiny jsme se s Taehyungem snažili sladit. Dopadlo to převrácenou skříní a povaleným oblečením všude okolo, ale smáli jsme se tomu, až jsme v tom  přehrabování našli kousky, které se k sobě hodí. Chvilku jsem byl vyděšen, kam se poděl Taehyun, ale ten se po chvíli z té kupky vymanil s oblečením na hlavě. Oblékl si černou blůzu se zlatým zapínáním přes celou hruď kterou vyzdobovalo zakončení v podobě smyčky společně s řetězy, jenž se táhly k polovině jeho hrudi. Na ramenech měl vyšité popruhy s třásněmi po celém obvodu a jeho krk vyzdoboval límeček. Měl hedvábné černé kalhoty a boty se zakončenou špičkou. Vše bylo v černé a zlaté barvě. Já měl podobnou blůzu s bílým vrstveným límečkem u krku, zlatým kulatým zapínáním po hrudi a špičkovým zakončením u bříška. Vzadu se látka táhlo okolo boků a končila mi po kolena. Také jsem měl černé kalhoty s botami ve stejné barvě. (Já vím, že by měl popis být odshora dolů nebo naopak, ale nějak se mi to u Taeho nepovedlo a popsat všechny ty jejich honosné blbůstky dá dost zabrat. Zlaté tričko s teplákama a teniskama. :"D ) 

Když jsme měli jít, chvilku jsem se prohlížel v zrcadle a říkal si, jak moc ošklivý jsem. Stupidní klišé, musím se sám sobě líbit i když je to někdy těžké. Stále jsem se různě otáčel a kontroloval, jestli je vše v pořádku. Vlasy rozdělené na dvě strany, přičemž ta jedna měla více vlasů, načervenalá líčka, králičí zuby, piha pod ústy, jsem to stále já. 

„Jungkookie, co ti tak dlouho trv-" Pozastavil se, když viděl, jak usilovně přemýšlím a dívám se do svého odrazu. Stále jsem byl tak nějak ponořen do svého vlastního světa i když na mne promluvil, vytrhlo mne až když zezadu obmotal jeho ruce okolo mého pasu a tvář zabořil do ohbí mého krku. Jemně se mnou pohupoval a já se do zrcadla usmál. Pevně mne svíral, zatímco jsem měl položené ruce na těch jeho. Nikdy jsem si nevšiml, že nám to spolu tolik sluší. On se do zrcadla podíval a navázal se mnou oční kontakt. 

„Proč se tak dlouho prohlížíš? Vždyť jsi nádherný," řekl tím svým hrubým hlasem, který mi naháněl husí kůži. 

„A ještě nádhernější bys byl s vypouklým bříškem," zasmál se a já mu měl chuť vrazit. Nakonec jsme oba usoudili, že už je opravdu nejvyšší čas jít nebo přijdeme pozdě. Cestou dolů za námi Taehyun pobíhal a když chtěl sejít schody po čtyřech, schytal kárání, že je královské dítě a nemůže se tady přede všemi jen tak plazit, jen si něco zamrmlal a byl spokojený, když ho vzal Tae do náruče, až mu tam málem usl. Po tom všem se nám ještě rozplakal, že ho opouštíme a tak jsme ho dalších pět minut uklidňovali. 

Byli jsme rádi, že jsme to tak tak stihli. Utíkali jsme po velkých schodech nahoru do zámku, kde se nám otevřely dveře do velké místnosti plné hudby a zábavy. Byl jsem v ráji. Hned jak jsme vešli se hudba ladně zastavila a služební nás představili, všichni se nám poklonili a my jim ze slušnosti také. Opět se mi dělalo špatně z těch velkých výstřihů, ale snažil jsem se to ignorovat. Celou noc jsem protančil s Taem, naštěstí se nesnažil být zase nejlepší ze všech, dnes to vzal s poklidem. Pil jsem, smál jsem se a po chvílích i odpočíval, jelikož bylo v místnosti dusno ze všeho toho tančení. Některé ženy po mne pokukovaly, čímž si mne Taehyung přitáhl blíže a obdaroval je nehezkým pohledem. 

Avšak mne nestačil uhlídat dostatečně...

„Smím prosit?" Vzhlédl jsem pohled a byl mírně zaskočen. Jemné rysy, uhrančivé hnědé oči, hedvábné hnědé vlasy, mohlo mu být tak dvacet čtyři, vypadal velmi mladě, jeho oblečení bylo sladěno do bílé. Nikdy bych nevěřil, že mne někdo pozve k tanci, když ví, že mám manžela. Taehyung se na něj zatvářil, jestli to myslí vážně. Jeho žárlivá stránka se začínala probouzet k životu. 

„Ne nesmíte, má manžela," jízlivě pověděl s kapkou chladnosti v hlase. 

„To tomu brání? Nechcete mu dát chvilku volnost, co vás vidím, stále jste u něj a střežíte ho. Nebo se snad bojíte, že by vám ho někdo vzal?" Bral to s lehkostí a neřešil, jakým tónem na něj Tae mluvil. 

„I kdyby, je to snad má věc." Pomalu ztrácel trpělivost, zatímco se mu muž nad ním přímo vysmíval.

„S takovou od vás brzy uteče, nemůže se ani nadechnout."

„Běž..." Rozkázal  mi Taehyung chladně. 

„Prosím?" Myslel jsem, že špatně slyším

„Běž..." V jeho očích byl led. Těžko poznat, proč to řekl, ale v tuto chvíli jsem ho tak nějak chtěl poslechnout. 

Stále jsem volný, i když jsem v manželství...

Tak proč bych si s někým cizím nemohl zatančit?

Poslechl jsem ho a přijal ruku od neznámého, koukaje na Taehyungův chladný pohled.

--------------

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Happy Birthday Jungcocku ( ͡° ͜ʖ ͡°)╭∩╮

Just kidding, pardon, přeju mu všechno nejlepšía doufám že mu na jeho narozeniny udělá nějaky člen překvapení hehehehehehehehhe.

Luv ya all. (๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"(๑・ω-)～♥"