Z kočáru se vytáhla všechna jejich zavazadla, které služebné odtáhly do pokojů pro hosty kousek od nás. Mezitím jsme je vzali na večeři, jelikož z té cesty museli být vyhládlí.
„Oh bože, tak dobré jídlo nevaří ani tam u nás,“ rozplývala se Hyomi, když dojedla své poslední sousto. Jimin jako vždy mlčel a hleděl si svého. Jedl po malých kousíčcích, jako kdyby mu to mělo ublížit. Taehyung se jen spokojeně usmál, že Hyo chutná.
„Co budeme zítra dělat?“ zeptala se zvědavě. Asi nic produktivního.
„Co bychom měli dělat?“ Pozvedl jedno obočí Taehyung.
„Nechci být celý den zavřená,“ posmutněla. To jsme dva má milá.
„Tak si otevři okno,“ sykl jsem směrem k Taehyungovi, jelikož to proti mne jednou použil. Věnoval mi pohled, jako by mi říkal, ať okamžitě přestanu. Jimin nás skenoval a zřejmě se vnitřně divil, co se stalo.
„Chci vidět Taehyunga bruslit,“ pozvedla vznešeně bradu nahoru a důležitě dala ruce v bok. Stále jsem ho obdarovával tím svým provokativním pohledem, zřejmě už na mne neměl nervy.
„Dobrá. Vezmu vás na kluziště všechny tři.“ Tentokrát vyhrál on a věnoval mi díky tomu nehezký úšklebek. Poté, co se Hyo zeptala proč né i já, znejistěl.
„Nevím, jestli se mu bude chtít.“ Díval se mi do očí. Měl jsem chuť ho obdarovat fackou, ale se mnou by to nedopadlo dobře. Nezkoušel jsem to.
„Rád půjdu s vámi, drahý.“ Poslední slovo jsem zasyčel.
„Vy jste podivní,“ zakroutila hlavou Hyo, načež se nad její poznámkou Taehyun zasmál svým dětským hláskem.
~~~~~~~~~~~~~
Po večeři jsem se postaral o jejich hygienu a pomohl jim umýt se, rozčesal jsem Hyo její zlatavé vlásky a pomohl s čištěním jejich mléčných perliček. Několikrát jsem se jich nezapomněl zeptat, jestli nejsou hladoví. Nakonec spokojeně ulehli do postelí a já jim dal pusu na dobrou noc. Možná že je to až přehnané, ale chci, aby se cítili jako doma. Opatrně jsem zavřel dveře a vydal se do naší ložnice, kde mne chytil menší šok. Taehyung seděl přikryt peřinou, Taehyuna měl v náruči a potichu mu zpíval pro mne neznámou ukolébavku, přičemž s ním mírně pohupoval a Taehyun mu spokojeně usínal v náruči. Hned co si mne všiml, tak přestal zpívat.
„Pokračuj,“ mírně jsem se pousmál i když jsem na něj byl stále z poloviny naštván. Začal znovu zpívat, když jsem si k němu přisedl a kousek se od něj odtáhl, abych na něj nebyl nalepen, koukaje se na spícího Taetaeho. Jeho hlas byl tak úžasný, až jsem po chvilce upadl do říše snů.
~~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥
ČTEŠ
Taehyung on ice - Vkook
Historical FictionPříběh se odehrává v 18. století kdy se urozeného prince Jeona Jungkooka rozhodnou král a královna provdat za neznámého muže. Jungkook propláče celé dny a noci, jen aby s neznámým nemusel uzavřít manželství, kterého se tak moc obává. Ale co když n...