Taehyung on ice - Vkook

102.

„Já ho chtěl jen utěšit,“ řekl jsem tiše a sedl si na své místo. Stále na mne koukal tím svým hlubokým pohledem, až mi to bylo nepříjemné. Provokativně jsem mu to oplácel a nevěnoval pozornost tomu, čemu jsem ji věnovat měl.

„Panebože!“ zakřičela má matka hystericky, při pohledu na Taehyuna, kterému začala téct ve velkých proudech rudá krev z nosu a rozplakal se. Málem jsem z toho chytil srdeční zástavu a všude panoval zmatek, radši zakryli oči i Hyo.

„Lékaře, hned!“ ječel Taehyung a snažil se krvácení zastavit. Všechny kapesníčky, které ležely na stole byly teď promáčené krví skrz na skrz. Zarudlá tekutina se mísila se slzami od pláče, jenž neustával.

„Oh bože, to ne, to ne,“ naléhavě mumlal a já mu pomáhal, aby se stav trošku zlepšil. Polovina křičela jak je to strašné a nechutné, ostatní se snažili pomoct. Museli zavřít oči i Jiminovi s Yoongim, když se vrátili zpět. K tomu všemu přestával Taehyun reagovat na okolí a pomalu zavíral oči. Pod ním se dělaly potůčky krve ještě větší. Snažil jsem se na něj mluvit, držet ho při vědomí a jemně ho bouchat do tvářiček, ale nic nepomohlo, upadal do bezvědomí pomalu ale jistě. Když doktoři přiběhli, zavřel oči úplně. Měl jsem slzy v očích. Odvedli ho do umývárny a my je následovali. Zastavovali krvácení intenzivněji než my a utírali mu zaschlou krev. Po tvářích mi stékaly slané slzy a já je hřbetem ruky roznesl pryč. Taehyung mi obmotal ruku kolem pasu a konejšil mne. Vypadal velmi ustaraně, ale snažil se být silný.

„Bude v pořádku, snad. Dejte ho do kolébky a kontrolujte, jestli neteče krev. Taktéž dávejte pozor jestli se snadno nezadýchává při hraní nebo na něj nepadá častá únava,“ nahodil velmi zvláštní pohled, který jsem nedokázal identifikovat a potom mi ho předal spícího do náruče. Pohadil jsem ho po tvářičce a smutně se usmál.

Tím všechna zábava skončila. Všichni museli po tom incidentu odejít pryč, jelikož jsme ho teď museli mít pod dohledem. Přišli jsme do ložnice a já ho opatrně jako porcelánovou panenku převlékl a poté položil do kolébky. Na lících jsem měl zaschlé slzy. Mlčky jsem sundal z hlavy tu těžkou korunu a položil ji na červený polštářek, kde kdysi bývala ta menší. Převlékl jsem se do oblečení na spaní. Bylo mi úplně jedno, že mne Tae pozoruje, všechno mi teď bylo tak nějak jedno, dokonce když se převlékal i on, nevěnoval jsem tomu nejmenší pozornost.

„Může spát dnes s námi? Chci ho mít pod kontrolou.“

„Proč se mne ptáš? Jistě že ano.“ Sám si ho vzal z kolébky jako by se bál, že se mu roztříští na malé kousky. Zahalil ho do našich huňatých peřinek a prohrabával mu jeho černé vlásky. Lehl jsem si k nim a ve společném objetí jsme se snažili usnout.

~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all. ( ˘ ³˘)❤( ˘ ³˘)❤