Taehyung on ice - Vkook

65.

„Taehyune, kam zase lezeš,“ četl jsem si a při tom kontroloval toho malého satana. S jeho věkem se mu pomalu rozvíjely jeho pojmy o okolí, dokázal vratce chodit po čtyřech jako kočička, někdy to bohužel jeho ručky nevydržely a spadl, naštěstí neplakal, věděl, že je to jeho vlastní chyba. Nutno dodat, že všechny své hračky si strkal do pusy, tím jsem musel být ještě více opatrnější.  (Taehyun se nezdá ͡° ͜ʖ ͡° )
Kdykoliv byl na naší posteli, mohl nám vlézt i na hlavu, za což schytal nesouhlas od Taehyunga.

„Nenene, to se dělat nesmí, nemůžeš se jen tak válet po lidech,“ říkal mu vždy se zdviženým prstem. Stejně se omylem někdy i on sám neudržel a dělal dětinskosti s ním. Jinak je to naše malé zlatíčko, jenž se neustále směje. Ale jeho otec se po špatných zprávách nesmál... Ani zdaleka.

„Jak můžeme bojovat se Spojenými královstvími Velké Británie, sakra!“  třískl do velkého dřevěného stolu, křičíc na jeho guvernéra, vlastně na celou armádu.

„P-pane, máme jisté spory, Váš otec je prohloubil,“ polkl guvernér knedlík v krku a jeho zorničky se značně zúžily.

„Spory...“ promluvil až děsivě klidně Taehyung.  „Tak spory, říkáš,“ přešel k němu s rukama za zády. Chytil ho pevným stiskem v pěstích, za jeho černý na okraji zlatě lemovaný kabát s knoflíčky.

„Vy idioti...“  díval se mu blízko vražedně do očí. Guvernér div nezkolaboval. „To do háje nevíte, že ti zbabělci už dávno bojují?!“ silně ho odhodil od sebe, přičemž bělovlasý muž spadl na zem, dívajíc se princovi vyděšeně do očí. Taehyung vytáhl z pochvy na svém levém boku blyštivý meč a špičku ostrého nástroje namířil přímo na jeho pomocníka, jenž byl opřený na loktech z toho velkého pádu, traumatizovaně oddechujíc, čekající na svou nedostávající se smrt.

Taehyung mu samotným koncem meče pozvedl bradu nahoru, aby ho sledoval ještě více zpříma. Aby z něj měl ještě více nahnáno, aby se bál své smrti, aby z něj měl respekt a bral jeho slova naprosto vážně, i když není stále král.

„Teď mne dobře poslouchejte,“ byl chladný jako led.

„Seženeš všecku armádu, kterou mám. Nezajímají mne žádné detaily o tom, jak to nejde. Prostě. Je. Sežeň,“ pozvedl více meč, až měl guvernér skoro zakloňenou hlavu a pot mu stékal po čele.

„Rozumíš, spratku?!“ zaťal zuby. Bělovlasý začal silně kývat hlavou, snad si ji málem vykroutil.

„Řekni to nahlas,“ přejel ostrou hranou přes jeho krk.

„A-ano, rozumím, p-pane.“

„To odporné koktání si nechej pro spodinu, doufám, že se to nebude opakovat,“ jemně ho bezlítostně řízl, načež mu vytekla malá rudá tekutina, nebylo to však závažné a tak Taehyung se znechuceným pohledem přikázal, aby meč od té nechutné krve očistili, dostávajíc nový, který si schoval na své místo.

~~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥