Taehyung on ice - Vkook

99.

Byl den korunovace. Již od rána jsme byli se služebnými v naší ložnici a připravovali Taehyunga. Já jen vypomáhal. Líčily ho, dělaly pokusné experimenty na jeho vlasech, přičemž jsem mu udělal nějaký vlnitý stojan na hlavě a půl minuty se nad tím smál, až jsem se skoro rozplakal.

„Ha, ha, ha,“ nahodil naštvaný výraz, ale jen to hrál, jelikož se po chvilce slabě pousmál. Po chvilce přivedli Taehyuna a posadili ho na líčící stolek. Ten se začal také smát, když ho uviděl. Měl na sobě malý plášť, košili s límečkem a zlatými knoflíčky s černými kalhoty, společně s dětskými botičkami v miniaturní velikosti. Neidentifikovatelným zvukem si vyprosil Taehyungovu ruku, přičemž si hrál s jeho prsty, zkoumaje prstýnek na jeho prsteníčku.

Dali jsme mu vlasy do původního tvaru, služebné mu poupravily tváře, přestože je měl dokonalé, přidaly šperky, kousek líčidla na tvář, aby byla jeho líčka více červenější a byl hotov. Mne taktéž upravily a Taetaemu pročesaly jeho černé vlasy. Byly hebké jako bavlnka. Dělaly na mé tváři poslední detaily, než jsem málem chytil srdeční infarkt.

„Mama!“ vypískl Taehyun nahlas. Taehyung se ho lekl a přiložil si ruku na srdce, přičemž vydechl. Koukal jsem na toho malého ďábla v úžasu a on zase na mne.

„Ha! Řekl máma dřív než táta,“ pronesl jsem šťastně po chvilce vzpamatování.

„Taehyune zklamal jsi mě,“ zasmál se Taehyung a vzal si ho do náruče. Služebné šly přichystat oblečení na korunovaci a my měli asi hodinu čas. Chodil s ním po pokoji, šišlal na něj a pohupoval s ním.

„Ta tvoje krásná kukadla, ťuťuťu.“

„Taehyungu neprožívej to tak.“

„Ale vždyť se na něj podívej, je tak rozkošný!“

„Jeho obličej možná, avšak uvnitř bych o tom silně pochyboval.“

Po rodinné chvilce byl čas strojení. Všichni nervózně pobíhali po zámku, dělali poslední úpravy a nejvíce se ochomýtali kolem Taehyunga. Trošku mne zaráželo, proč se ho ony mohou dotýkat a oblékat ho, ale mne ne. Také bych si ho mohl jen tak pojistit se slovy: „Kim Taehyung je můj soukromý majetek, nesahat.“
Dneska však i on udělal výjimku a asi se shodl, že by mi ty vázanice na těch urputných látkách asi úplně nezavázal. Spíše by mu to trvalo dva dny. Takže mi to zavázalo několik služebných. V ten den jsem si připadal jako šlechtična.

Taehyung těkal očima po všem možném a nervozita ho užírala čím dál víc. Netrpělivě si kousal ret a klepal botou o podlahu. Jeho koruna, která již brzy půjde do tahu se stále blýskala.

Avšak ta královská se bude blýskat ještě více.

~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Taktéž se omlouvám za dlouhé nevydávání. Nejde mi nic sesmolit, moc nad tím přemýšlím, ach ach.

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥