Po slintání nad jeho portrétem se otevřeli poslední dveře do velké jídelny. Byl tady velký stůl přes polovinu místnosti s bílým ubrusem. Kolem něj červené židle, které na první pohled vypadaly prostě, ale ve skutečnosti nejjemnější na posezení, jaké si kdy kdo mohl přát. Nad stolem visely tři křišťálové lustry a po stěnách se táhly zlaté výřezy až ke stropu, na němž byly malby nebe. Všechny závěsy byly zatažené, nejspíše aby tady panovala jiná atmosféra.
„Taeeee!" řítily se k nám děti. Hodně dětí. Div nerozbily věci okolo. Jejich rodiče na ně začali v tom spěchu křičet, ať nejsou tolik rozjaření, ale to už stačily objímat Taehyunga, kterému málem vylezli i na hlavu.
„Je tady i Jungkook!" přilákala pozornost dívka a ukázala na mne prstíkem. Dětem se tyto neslušnosti odpouští i tak ale dostanou menší poznámku jak se to má dělat.
„Na toho opatrně," oznámil Taehyung když se jich ke mne pár rozběhlo. Hned se ale zklidnily, když uviděly můj stav.
„Ahoj," sklonil jsem se k nim a obdaroval je úsměvem. Hodně z nich bylo na naší svatbě, znal jsem je od pohledu. Představily se mi svými jmény, které jsem si upřímně skoro vůbec nezapamatoval.
„A tohle je?" ukázal černovlasý chlapec na mé místo pod srdcem.
„To zatím nevíme."
Byly velmi zvídavé, což je pochopitelné. Pozdravil jsem se se všemi. Byla tady jeho matka, otec a všichni sourozenci, včetně bratranců a sestřenic. Jeho rodiče na nový přírůstek reagovali velmi nadšeně, až jsem byl sám překvapen. Nezapomněli Taehyunga pokárat, že ještě nemá vymyšlené jméno. Jeho sourozenci si z něj utahovali, že jsme na to vletěli rychle. Byl jsem rád, že jsme měli místo vedle jeho sestry, protože s tou jsem se zapovídal o výchově dětí. Dala mi různé typy a vychytávky správné matky, až jsem se musel sám smát.
Taehyung se bavil s bratranci o oslavě až se nám narodí ďáblík. Každý nový přírůstek se musí čestně zapít, aby dítě rostlo a bylo zdravé. Přes toto téma se po chvilce přenesli a začali se bavit o majetcích.
Při této návštěvě se také dalo velmi zajímavě pozorovat, co tyto děti z jejich rodu dělají. Nebyly ani zdaleka zlatíčka. Ochomýtaly se všude možně, nedokázaly chvilku posedět, pořád poskakovaly a běhaly, až jim jejich rodiče museli dát na zadek, což se neobešlo bez hlasitého pláče. Dokonce je napadlo houpat se na závěsech. Všechno vyvrcholilo jedno z nejmenších zlobidel a to malý SangKyu, jenž začal lézt na stůl pod snahou dotknout se svítícího lustru, který se mu zamlouval.
A málem ho shodil.
~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Teď jsou ty kapitoly nudnější, ale hned jak přijedou domů tak to trošku urychlíme. ಥ⌣ಥ
Luv ya all cutie pies. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥
ČTEŠ
Taehyung on ice - Vkook
Historical FictionPříběh se odehrává v 18. století kdy se urozeného prince Jeona Jungkooka rozhodnou král a královna provdat za neznámého muže. Jungkook propláče celé dny a noci, jen aby s neznámým nemusel uzavřít manželství, kterého se tak moc obává. Ale co když n...