124.

1K 108 0
                                    

Zavřel jsem se do knihovny a zamířil si to do pohodlného křesla, přes které byla přehozená přikrývka. Odtud jsem měl krásný výhled na velké hory na druhé straně za městem a na všechny ty velké porosty stromů okolo. Dokonce jsem viděl i samotné město, které nyní hrálo trošku veselejšími barvami, i když to také nebyla žádná sláva. Občas jsem tam dokonce i zahlédl malé hýbající se postavy... Tak moc tam chci. Vůbec se mi nelíbilo, že se takto poddávám, ale kdybych utekl, nepustil by mne vůbec... Navíc jsou tady stráže, kteří jsou po mém incidentu rozlehlí úplně všude. Schoulil jsem se do klubíčka, přehodil přes sebe deku a mlčky se díval ven na tu nádheru. Je tady nádherně, jen kdybych mohl mít více svobody.... Jen já , knihy a....

Taehyung...

Protože ten se vždy objeví všude, kde jsem já. 

Co nejvíce potichu se ke mne snažil přitáhnout křeslo a já jen slyšel, jak se ke mne přibližuje více. Nevěděl jsem, co dělá, ale má intuice mi napověděla, že se nejspíše právě zabalil do deky jako já a snaží se mne napodobit. Jak originální. Opět jsem byl trošku napjatý v jeho přítomnosti a ačkoliv jsem se snažil soustředit jak nejvíce jsem mohl, stejně jsem měl pořád na paměti, že je tady se mnou. Fajn... Otočil jsem se na něj a tím upoutal jeho pozornost. Celou dobu se koukal někam do země a poté ke mne vzhlédl zrak. Prohlíželi jsme si jeden druhého s lehce naštvaným výrazem, jenž se potom změnil v klidný. V této chvíli jsme asi nepotřebovali slova, ani omluvy. Zadíval jsem se na jeho rty a poté do jeho očí, jako kdybych se ptal, jestli můžu. Ne, Jungkooku, děláš s ním lásku klidně celou noc, ale budeš se ptát, jestli ho můžeš políbit.

Pomalu jsem se tedy přibližoval k jeho obličeji, on udělal to samé a když jsme se rty skoro dotýkali, svrhl mne do jeho křesla na jeho klín, načež jsem hlasitě zapištěl, jelikož jsem to nečekal a možná jsem si taky kvůli tomu odřel některou část mého těla. Taehyung se jen tiše zasmál nad tím, jak jsem vyjíkl a poté mne začal jemně líbat. Proč vždy chutná nebo voní po ovoci? To je jedno, každopádně jsem na jeho vůni závislý. Později se naše líbání začalo stupňovat na dravější, až jsem se mu omylem otřel o klín moc silně a on mi vzdychl do polibku. Omylem to bylo jen někdy... Taky ho velmi rád provokuju.

Z jeho rtů jsem se přesunul na citlivý krk, kde jsem ho začal okusovat a tvořit mu tam znaménka lásky. Já ani nevím, kde se ztratil ten naštvaný Jungkook... I tak si to Taehyung pěkně odskáče. Po chvilce jsem se od něj odtáhl. Něco mne tlačilo na zadečku, ale to mu nejspíše nevadilo, ani mne ne. Oba jsme měli červené tváře a naprosto rozčepýřené vlasy s napuchlými rty, k tomu Taehyung měl posetý krk samými znaménky.

Tohle byla jen pauza od mého trucování.

~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥

Taehyung on ice - VkookKde žijí příběhy. Začni objevovat