Taehyung on ice - Vkook

23.

Po dlouhém dni plného cestování po mém novém domově a objevování každého kouta v tomto zámku jsem se po sprše svalil do své nové postýlky za Taem, který si pročítal veškeré dopisy.

„Mhm,“ zavrněl jsem. „ Ta je tááák pohodlná,“ protáhl jsem své ruce a přikryl se. Tae se usmál a položil všechny jeho pro mne zbytečné povinnosti na stolek a zhasl i poslední světlo v této místnosti a to byla malá lampička. Pokoj pohltila tma, ale i tak jsem stále viděl jeho nádhernou tvářičku.

Otočil se ke mně a začal si mne prohlížet stejně jako já jeho i když mám jeho obličej do poslední tečky prohlédnutý. Doslova jsme se na sebe usmívali jako pobláznění něčím magickým. Začal jsem se shánět po jeho ruce a úspěšně ji nahmatal, propletl jsem si s ním prsty a zkoumal naše prsteny.

„Líbí se ti?“ Podíval se stejným směrem jako já.

„Moc, kdo je vybíral?“

„Kdo jiný, než já,“ hrdě se usmál.

„Hrnul ses do svatby více než já.“

„Protože jsem věděl, že si beru tebe.“

„Jaktože jsem to nemohl vědět i já?“

„Tvoji rodiče se báli, že by jsi udělal nějakou blbost, nedůvěřovali ti. Řekni sám upřímně, kdyby jsi věděl, že si mě bereš aspoň dva roky dopředu, co by jsi dělal?“

„Kdyby mi ukázali tvůj portrét, nejspíš bych nad tím přemýšlel méně usilovněji, každopádně bych dělal to samé když mi to řekli opožděně, plakal bych celou noc,“ stydlivě jsem řekl.

„Ty jsi plakal?“

„Bál jsem se, za koho mne provdali, že mě bude bít a chovat se ke mne jako ke kusu hadru,“ sklopil jsem hlavu.

„Zlatíčko, pojď sem ke mně,“ natáhl ruce a já se k němu přitulil jak nejvíce jsem mohl.

„Nikdy bych ti neublížil, jsi tak nevinný,“ hladil mne ve vlasech.

„Už nejsem, mou nevinnost jsi vzal ty,“ zavtipkoval jsem.

„To je pravda a jsem za to rád,“ zahihňal se. S úsměvem jsem kroutil hlavou.

„Měli bychom jít spát,“ svým palcem mi začal přejíždět po ruce.

„Mně se nechce...“

„A co bys chtěl dělat?“

„Něco zábavného,“ zajiskřilo mu v očích.

„Ne Tae, nic perverzního nemyslím, hlupáčku.“

„Umíš bruslit na ledě?“

„Sám nevím, dlouho jsem to nezkoušel,“ nakrčil jsem obočí.

„Co kdybychom šli na kluziště?“ Zeptal se více nadšeně, než sám plánoval.

„Teď?“

„A kdy jindy?“

~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥