Uhodil mě do tváře, tak silně, že jsem cítil jak mi z koutku úst teče krev.
Chvíli jsem myslel, že se rozbrečím, ne kvůli bolesti, ale kvůli tomu, že to udělal.
Pak jsem ale vzdorovitě zvedl hlavu, setkal se s jeho pohledem, plným očekávání jaká bude moje reakce.
Díval jsem se mu drze do očí a setřel si krev ze rtů hřbetem ruky.
,,Nepatřím ti, nemáš právo říkat mi co smím a co ne..."
Tae se pohradavě usmál a zakroutil hlavou.
,,V tom se právě pleteš Kookie..."
Vyslovil tu větu tak pomalu a svůdně, takovým tónem hlasu, že jsem cítil, jak mi naskakuje husí kůže.
Byl jsem omámený natolik, že ani nedokážu říct, jak se to stalo...
Najednou se naklonil...
A pak jsme už leželi na posteli, moje tělo pevně přišpendlené pod tím jeho...
Nemohl jsem se na něj dívat, věděl jsem jaký vliv by to mělo, tak jsem otočil hlavu na bok a on toho okamžitě využil, špičkou jazyka přejel po celé délce mého krku.
,,Kookie..."
Vzdychl mi ten parchant do ucha...
Snažil jsem se ovládat, rukama svírajíc povlečení pod sebou.
Taeho ruce vklouzli pod moje tričko a u toho mě začal líbat na ucho, samozřejmě, že jsem byl úplně v hajzlu, samozřejmě jsem ho chtěl...
,,Kookie... Ty mi patříš, jsi můj chápeš?"
,,To říkej jemu, ne mě!"
Prsknul jsem po něm ta slova a vyklouzl mu.
Pokusil jsem se zmizet v koupelně, ale byl rychlejší.
Chytil mě a přirazil na dveře, dřív, než jsem je stačil otevřít.
Díval se mi do očí, chtěl odhrnout pramen vlasů z mého čela, který se mi tam přilepil, díky drobným kapičkám potu, začínalo mi být horko...
Ale já mu s plesknutím ruku odrazil a strčil jsem do něj vší silou.
Zacouval dozadu, díval se překvapeně, ale zároveň v jeho výrazu bylo i cosi jiného... Pobavení?
Znovu se mě pokusil dotknout a já jeho ruku setřásl stejným způsobem, jako poprvé.
,,Líbí se ti bolest Kookie?"
Zeptal se drze, pak mě chytil za vlasy a zvrátil mi hlavu do zadu.
,,Jdi do hajzlu Taehyungu!"
,,Mhhh..."
Zavrněl a políbil mě na rty.
Rukama jsem se ho snažil všemožně odstrčit.
,,Vím že mě chceš, vzdej to už..."
Vydechl mi do ucha a já zavřel na vteřinu oči...
Musel jsem se zhluboka nadechnout, abych mu dokázal odpovědět.
,,Sni dál Tae, nejsem Baekhyun."
Tae pustil moje vlasy a přitiskl tělo těsně k tomu mému.
,,Oh... Ano... Moc mě chtěl, ani si neumíš představit, jak moc... Nebo umíš?"
Při té otázce sjel rukou dolů a dotkl se narůstajícího problému v mém spodním prádle.
Fakt, že jsem vzrušený víc, než bych si přál ho velice potěšil a rukou mi tam několikrát intenzivně přejel.
Neubránil jsem se lehkému vzdechu.
,,To je můj hodný Kookie... Můj baby boy..."
,,Tae... Prosím přestaň..."
,,Nemůžu Kookie..."
Vydechl mi do ucha a mě se točila hlava...
,,Řekl jsi, že se tomu musíme vyhýbat... Šel jsi za ním..."
,,Copak to nechápeš?"
Šeptal zatím co mě vášnivě líbal na krku.
,,Prohrál jsem Kookie... Nemůžu přežít bez toho, aniž bych se tě dotýkal... Je to jako droga... Ty... Tvoje tělo..."
Přesunul se z krku na tváře a zasypával je drobnými polibky.
Potom nasál můj spodní ret, lehce ho skousl a já prudce vydechnul.
,,To jak vzdycháš... Nemůžu se toho vzdát..."
Podíval se mi do očí, jeho maska padla...
Tohle byl Tae...
Šílený, zvrácený... Slabý a poražený sebou samotným...
,,Šílím z tebe... Už nemám na to se od tebe držet dál..."
,,Tak to nedělej..." Odpověděl jsem a začal ho líbat.
ČTEŠ
Fake love
FanfictionCo když se zamilujete do někoho, s kým trávíte každý den, do někoho, kdo pro vás vždy byl jako bratr? Co když je vše proti? Riskovat, nebo mlčet? Příběh o lásce, vášni, lžích, slávě... Ale také o přátelství a rodině... Upozornění: Příběh obsahuje se...