Fake love

Chime, to ne...

Ale on to neudělal a ani já se nepohnul z místa.
Neubránil jsem se a sjel jeho tělo od zhora dolů a zase zpět...
Jemu to neušlo samozřejmě...
A když jsem se odvážil vzhlédnout k jeho očím, přistihl jsem Jimina, jak mi pohledem doslova visí na rtech a to mě znervóznilo ještě víc.
Když se cítím nervózně, nebo v rozpacích, vždy si koušu spodní ret...
I teď jsem to dělal.
Jimin se podíval dolů, i on se zdál nervózní, s nádechem růžové barvy ve tvářích pozoroval podlahu.
Když vzhlédl, na chvíli jsem zadržel dech.
Chim se trochu naklonil ke mě a znovu pohledem zabloudil k mému skousnutému rtu.
Naklonil se ještě víc, naše rty dělily jen milimetry...
A v tu chvíli jsem zpanikařil...
,,Chime, to ne..."
Řekl jsem tiše.
,,Jo, já vím... Promiň mi to..."
Neodtáhl se ale hned, na chvíli ještě zůstal jen stopu ode mě, s hlavou nakloněnou ke straně.
Jako by sbíral síly k tomu, aby se odtáhl.
Zamrkal jsem a zatřásl hlavou, to mě konečně probralo natolik, abych se odlepil od zdi a protáhl se kolem něj se slovy:
,,To je v pohodě, dobrou noc..."
A rychle jsem se vydal do pokoje.
Ještě se za mnou ozval jeho tichý hlas:
,,Dobrou Jungkooku."
Ve chvíli, kdy jsem vstoupil do našeho pokoje, ta scéna z chodby absolutně pozbyla svůj význam.
Můj nádherný miláček ležel v posteli, s rozsvícenou lampičkou, vedle něj, na nočním stolku.
Měl na sobě světle modré pyžamo a vypadal tak super cute, že jsem se nad ním usmál.
Měl zavřené oči, skoro spal, ale když jsem tak na něho chvíli zíral, otevřel je a zvedl ke mě unavený pohled a nataženou ruku.
S úsměvem jsem ji přijal a zachumlal se k němu.
,,Dobrou miláčku..."
Zamlulal a přitáhl mě k sobě.
,,Dobrou noc lásko, miluju tě..."
Odpověděl jsem a cítil se šťastný...