Fake love

Kim Namjoon

Hráli jsme stolní hry a když Nam usoudil, že už bylo dost natáčení, otevřeli jsme šampaňské a Jin udělal svařák.
Popíjeli jsme a smáli se.
Atmosféra byla už dost uvolněná, tak že jsem bez nějakých obav seděl Taemu na klíně.
Můj krásný démon už začínal být opilý a taky hrozně roztomilý.
Netrvalo dlouho a jeho nenechavé ruce se dostaly pod moje triko.
Normálně mě před klukama osahával a aby toho nebylo málo, otočil si mě čelem k sobě a líbal, jako by tam těch dalších pět lidí vůbec nebylo.
Ale nikdo neprotestoval, už měli taky dost vypito, tak že nás ignorovali.
Tae se odtáhl, opřel si hlavu o gauč a prostě usnul.
Musel jsem se tomu smát.
,,Namjoone hyungu, Tae odpadl."
Pronesl jsem tiše a kluci se škodolibě smáli.
Yoongi taky spal, jako kotě, stočený do klubíčka u krbu, ale nemůžu říct, jestli kvůli alkoholu, nebo prostě proto, že je to Yoongi.
,,Jine pomoz mi s ním."
Řekl Nam a společně s Jinie, chytli Taeho a odvedli nahoru.
Hobi tančil, na stole...
Jimin se smál a byl hrozně červený ve tvářích a Suga sebou občas cuknul a zamumlal něco, co znělo, jako by cvičil psa...
Sedni, zůstaň, hodný...
Podivná rodina toto...
Dolů se už vrátil jen Nam, který byl v takové té typické depresivně-opilecké náladě.
Rozvalil se na guči vedle mě.
,,Co je s tebou Name?"
,,Um, kdysi jsem udělal chybu, ktertou si asi budu vyčítat do konce života. Víš, obdivuji tebe a Taeho, kéž bych tehdy měl takovou kuráž, jako máte vy dva..."
,,O čem to mluvíš?"
,,Ehh... Kdysi jsem někoho měl, bylo to těsně před debutem. Vedení přišlo se smlouvou a s tím, že prostě nesmíme s nikým chodit nebo randit, alespoň prvních pár let. Tehdy jsem se rozhodl špatně. Myslel jsem, že je to to nejlepší pro nás všechny... Každý den, kdy ho vidím se usmívat, odráží se v jeho očích ta výčitka. A mě ta vina ničí, každej další, zasranej den..."
Posměšně si odfrknul a napil se.
Ostatní byli příliš zaměstnaní, nebo moc daleko od nás, aby to slyšeli.
Byl jsem v šoku...
Celé ty roky Namjoona vnímám jako leadera, jako velkého bratra.
Nikdy nemluvil o milostných věcech, nikdy mě nenapadlo, že by v sobě mohl nosit tohle...
Váha jeho slov mi ale naplno došla až po pár minutách.
Mluvil o klukovi, ne o holce.
,,Name, mohl bych ti nějak pomoct?"
,,Ne Jungkooku, to nemůže nikdo. Ale nikomu to neříkej prosím tě, nikdo to neví."
,,Tak proč to říkáš právě mě?"
Ptal jsem se zmateně a Joonie se mi s hořkým úsměvem na rtech podíval do očí.
,,Protože tě obdivuju, tebe a Taeho. Jdete si za svým, společně, nemáte strach... Tak jako jsem ho měl já."
,,M-mrzí mě to Name."
,,To nemusí."
Odpověděl s přátelským úsměvem, ale jeho oči se leskly slzami.
Podíval se po zbytku kluků a zakroutil hlavou.
Chim byl úplně na šrot a tančil s Hobim na stole.
Yoongi kterého ten hluk probral se na ně díval jako na magory, ale občas se neubránil lehkému, něžnému úsměvu, který patřil Jiminovi.