Fake love

Dokonalý

Tae byl zády a nemohl si ničeho všimnout.
,,Obleč si to, ať ho nerozptyluješ."
Poručil s úsměvem a podal mi tričko.
Váhavě jsem si ho od něj vzal.
,,Stalo se něco?"
Zeptal se, když viděl Jiminovo zděšení a moje rozpaky.
,,To řekni ty mě..."
Vydechl stále nevěřícně Chim.
,,O čem to mluvíš?"
,,Tvoje záda."
Špitnul jsem provinile.
Tae se posadil zpět na své místo a já si smutně opřel hlavu o jeho záda, kterým jsem tolik ublížil.
Každou vteřinu jsem mu vtiskl něžný polibek na některý ze škrábanců
,,Kookie se nechal trochu unést."
Řekl jako by nic.
,,Promiň..."
Zašeptal jsem lítostivě a zasypával ranky drobnými polibky.
,,Bože Chime, zavři aspoň pusu. Děláš jako bys ty nikdy nebyl po sexu poškrábanej."
,,Já ano, ale ty? A takhle? Myslel jsem, že Jungkook je... Já nevím, takový to nevinný stvoření, který ty týráš..."
,,Říkal jsem ti, že je jiný... A je nevinný stvoření, který týrám, jen se mi občas vymkne.... Co k tomu říct, nedá se ochočit, jako třeba ty, to on si ochočí tebe... Je dokonalý..."
Jeho řeči mě uváděli do rozpaků.
Za prvé proto, že o mě mluvil, jako bych tam ani nebyl a za druhé proto, že jsem viděl, jak Chima provokuje, jak na něj používá ten svůj ztracený, démonický vliv.
Nakláněl hlavu, používal specifický tón hlasu a ačkoli jsem mu neviděl do tváře, byl jsem si více než jistý, že si olizuje rty.
Viděl jsem ten Jiminův fascinovaný výraz.
,,Přestaň Tae."
Řekl jsem tiše.
Tae se zasmál a Jimin, který už nebyl pod jeho vlivem, se vrátil do reality a nedočkavě se naklonil k Taemu.
,,Tak už mi to řekni. Slíbil jsi, že když vás nechám osamotě a půjdu si zahrát s Hobim, tak že mi to řekneš."
Taehyung se smál a já zase nic nechápal.
,,Řeknu Chime, ale nejdřív půjdu do sprchy."
,,Fajn, ale sám, nebudeme riskovat, že to dopadne jako naposled."
Neubránil jsem se úsměvu.
Tae vstal a sklonil se ke mě, aby mě dlouze políbil na rty.
Než úplně zmizel ve dveřích koupeny, otočil se na Chima a výhružným tónem řekl:
,,Opovaž se ho dotknout, nebo se o to jen pokusit... Sám víš, jak moc zlý umím být..."
Jimin jen na sucho polkl a bez jediného slova přikývl.
Dveře se zavřeli a ozval se zvuk vody.
Mezi mnou a Jiminem bylo naprosté a trapné ticho...
Koukal jsem dolů, bylo mi divně.
,,Ježíš netvař se tak Jungkookie. Přede mnou ti nemusí být trapně, já nejsem Jin."
S úlevou jsem vydechl a konečně se trošku uvolnil.
,,Ty Kookie..."
Začal váhavě.
,,Hm?"
,,Ty to víš, proč mě Yoongi nemá rád?"
,,Co?"
Vykulil jsem na něj nechápavě oči.
,,No, Tae to ví a slíbil, že mi to řekne... Já...
Nic jsem mu neudělal, nevím proč se ke mě tak v poslední době chová..."
Nechápal jsem to...
Ano, Jimin si párkrát stěžoval, že proti němu Yoongi něco má, ale já si nikdy ničeho nevšiml.
,,Chime já nemyslím, že by tě neměl rád. Je to prostě Yoongi, je zvláštní, vždycky byl, ale že by tě neměl rád? Dobře víš, že když má s něčím, nebo někým problém, řekne to."
,,Jo, já vím, ale k vám se tak nechová, jen ke mě, chápeš?"
,,A jak se k tobě chová?"
,,Ignoruje mě, vyhýbá se mi. Vadí mu celkově moje přítomnost...Třeba teď, když jsme vyfasovali pokoj spolu... Tvářil se, že by radši snědl švába, než by ho sdílel se mnou..."
Zamyslel jsem se...
Je to prostě Yoongi, ignoruje nás všechny, když nemá svůj den...
Pokusil jsem se, promítnout si v hlavě pár zážitků a situací.
Třeba zkoušky, nebo tak něco, ale můj problém byl, že jsem obvykle vnímal jen jednoho člověka...
No tak, soustřeď se...
Vzpomněl jsem si na Yoongiho při zkoušce, když jsme já a Jimin tančili, tehdy jsem si říkal, že ho to vůbec nezajímá, protože ačkoli všichni ostatní se na nás dívali, on se nepodíval ani jednou...
Nebo tehdy v bazénu, všichni hlasitě obdivovali moje břišní svalstvo, až na Yoongiho, ten se ani nepodíval...
A pak mi to došlo...