Fake love

Chceš být můj...?

Můj tón byl lítostivý, opravdu mě mrzelo, že přijdu o to, co by následovalo.
Tae si povzdechl a lehl si vedle mě.
,,Ach jo..."
,,No tak, na co ses chtěl zeptat?"
Tae mě objal kolem pasu a nervózně sklopil pohled.
,,Já nevím jak na to..."
Přiznal rozpačitě.
,,Copak existuje něco, co by ses mi styděl říct?"
,,O to nejde... Já jen... Nevím jak to udělat..."
Něžně jsem ho políbil na rty.
,,Prostě tak, jak to je hm?"
,,Okey..."
Taehyung se zhluboka nadechl a konečně ke mě vzhlédnul.
,,Jungkookie, chtěl bys... Chceš být můj přítel...?"
Moje původní pobavení z jeho rozpaků se ve vteřině změnilo v naprostý šok.
Zíral jsem na něho a on čekal.
,,Tae..."
Vydechl jsem.
Bylo to to jediné, co jsem ze sebe byl schopný dostat.
,,Asi je moc brzo..."
Zakroutil Tae hlavou, stáhl svoji ruku z mého pasu a sklonil hlavu.
,,To je v pohodě Kookie, zapomeň na to..."
Poznamenal v reakci na můj stále šokovaný obličej a snažil se maskovat svoje zklamání.
,,Ne Tae... Jen jsem to nečekal... Jasně, že chci..."
Konečně jsem se probral a s úsměvem mu odpověděl.
Jeho obličej se rozzářil.
,,Počkej, vážně?"
Ptal se nevěřícně a jeho oči byli tak dětsky šťastné, že jsem se neubránil smíchu.
,,Jo Tae, vážně chci."
,,A co že to chceš Kookie?"
,,No být tvůj... Však víš..."
Bylo to hezké, ale strašně divné.
,,Prostě to chci slyšet baby."
,,Umm... Jsi hrozný Taehyungu."
,,Jo já vím, ale ty mě miluješ viď Kookie?"
,,Miluju..."
,,A jsi teď můj...."
,,Jsem teď tvůj... Přítel... Klul... Boyfriend... Cokoli chceš, hlavně, že jsem tvůj."
Tae se na mě díval a v jeho očích se leskly slzy.
,,Kookie..."
Vydechl a po tváři mu stekla jedna malá slza.
Zadržel jsem ji svým ukazovákem a pak mu položil dlaň na tvář.
A on tak hezky sklonil hlavu, aby se přitiskl k mojí ruce...
,,Miluju tě Tae... Strašně moc..."
,,I já tebe Kookie a teď jsi už můj, se vším všudy."
Zasmál jsem se a políbil ho.
V hlavě mi pořád dokola znělo:
Můj kluk...
Můj přítel...
Můj Kim Taehyung...

Zbývající čas jsme strávili tím, že jsme se ptostě jen mazlili, líbali, drželi za ruku...
Bylo to tak dokonalé...
Dokud se neozval protivný zvuku jeho telefonu.
Tae se natáhl a s otráveným výrazem si přečetl jméno na displeji.
Byl to Jimin a Tae dal hovor nahlas.
,,Co je Chime?"
,,Ehm... Půjdete už?"
,,Máme ještě deset minut..."
Řekl Tae přísně.
,,Jo no... Ja vím... Ale Jin mě nechal v pokoji s Yoongim a mě je z toho divně..."
,,Ježíš Chime, budeš s ním mít pokoj i doma, tak si zvykej a neotravuj mě kvůli takovým kravinám."
,,Promiň... Tak se sejdem dole..."
Řekl Jimin smutně a hovor ukončil.
,,Proč jsi na něj byl takový Tae?"
Zeptal jsem se hned.
,,Protože se mě snažil okrást o čas s jedinou osobou na této planetě, díky které se cítím skutečně naživu..."
Jeho odpověď mi sebrala všechny argumenty.
Byla tak upřímná a tak...
Neexistují slova, kterými bych to byl schopen vysvětlit...
Jeho tón, jeho oči...
Ta slova, jako by pocházela z nitra jeho duše a mě došlo, že jeho duše je nevinná...
Ať už jeho tělo zažilo cokoli, jeho srdce prošlo čímkoli...
Jeho duše byla čistá...
,,Bože Tae... Co mi to děláš?"
,,Co dělám Kookie?"
Byl tak hezky zmatený.
,,Vždycky když si myslím, že už se do tebe nemůžu zamilovat víc, tak uděláš něco...
Kolikrát se do tebe ještě zamiluju Tae?"
,,Kookie..."
Chytil mě za ruku a díval se mi do očí.
,,Každý den, se budu snažit abys měl alespoň jeden důvod se do mě zamilovat znova..."
Nebylo víc co říct, jen jsem se nechal sevřít v jeho náruči, tak dlouho, dokud nebyl čas odejít...