Fake love

Harry Potter

Dnes nebylo absolutně co dělat, brzy nám začíná turné, ale vzhledem k mému stavu po alkoholu ze včerejška, Namjoon usoudil, že zkouška choreografie je naprostá ztráta času a tak navrhnul, že si buď můžeme jít každý po svém a dělat si co kdo chce a potřebuje, nebo si dáme filmový maratón v angličtině, aby jsme se zlepšili, protože pro některé z nás je angličtina stále problém.
Ano, jsme v ní už mnohem lepší, já už zvládam: Pardon a Tae už zná rozdíl mezi I am god a I am good, ale i tak...
Máme se pořád co učit.
Suga byl pro to, aby jsme měli prostě volný den, myslím, že prostě chtěl jít spát, samozřejmě, ale zbytku připadalo filmové odpoledne jako dobrý nápad, tak že Yoongi měl smůlu.
Nejdřív chtěl protestovat, ale pak mu evidentně došlo, že u filmu může spát stejně dobře, jako ve svém pokoji.
Nastal všeobecný obvyklý chaos, nošení jídla a pití do pokoje, dohadování se kvůli filmu a boj o místa.
Pokud jde o mě, chtěl jsem zůstat tak, jak jsem byl, ale zatracený otravný Jin, trval na tom, že se gauč prostě rozloží, aby si mohli všichni sednout, že se prostě Tae nemůže roztahovat přes všechny místa.
Tak že jsem byl trochu naštvaný a čekal na zklamání, kdy Tae vstane a nechá toho otrávného kluka, aby ten zatracený gauč rozložil.
Ale Tae se jen posadil, zůstal vedle mě a stáhl nohy k sobě, aby kluci mohli roztáhnout gauč a když to udělali, tak se prostě pohodlně posadil a čekal, až se usadí ostatní.
Náš gauč je dost velký, aby se na něj pohodlně v sedě vešlo pět lidí, vedle něj jsou velká křesla, ale z těch není tak dobře vidět na televizi, tak že při boji o místa se sem nacpali všichni kromě permanentně unaveného Yoongiho, který byl příliš pomalý na to, aby reagoval stejně rychle, jako ostatní.
Chudák Suga stál před námi a tvářil se tak, že by ho člověk až politoval.
Joonie, který seděl úplně na kraji, nejdál ode mě, se rozhlédl po všech sedících a když jeho pohled padl na mě a Taehyunga, zatvářil se tak nějak významě a povídá:
,,Kookie, posuň se víc ke kraji a Tae ať si sedne blíž k tobě, pak se sem vejde i Yoongi."
Sakra Joonie, to mi děláš schválně?
Samozřejmě, že jsem na jednu stranu byl rád, ale na stranu druhou, mě Taeho blízkost strašně rozptylovala a tak trochu jsem se bál reakcí svého těla na něj, když bude tak blízko...
Oh shit, už se posunul ke mě, dotýkal se mě celou polovinou těla, byl o mě opřený ramenem, částečně bokem, ruku si dal na břicho, tak že se mě nedotýkal alespoň rukou, nohy měl přes sebe, ale i tak se lehce nohou opíral o mě...
Moje osobní peklo začínalo znova...

Namjoon začal mluvit o nějakém filmu, nedokázal jsem vnímat jedinou větu, snažil jsem se vypadat normálně, ale příliš živě jsem si pamatoval to, co se dělo před pár minutami, jak jsem se ho dotýkal a on tak sladce spal, na jeho olíznutí rtů a ten povzdech...
Potřebuju pomoc... Odbornou pomoc...
Koutkem oka jsem se na něho podíval, tvářil se zaujatě tím, co říkal Joonie, jeho tvář byla klidná...
Dokonale mě ignoroval, zatím co já vedle něho tiše umíral touhou být s ním sám, chtěl jsem, aby zase spal, abych si mohl užít malou chviličku toho pocitu jeho kůže pod svýma rukama...
Bylo to ponižující, zoufalé a nekonečně trapné.
Film začal a já ze znělky pochopil, že je to Harry Potter... Opět...
Tenhle film byl evidentně Joonieho oblíbeným, protože jsme ho v rámci výuky angličtiny viděli už nejméně šestkrát.
Jsem si téměř jistý, že má zase v plánu donutit nás dívat se na více než jeden díl, tak že mě čeká několik hodin utrpení vedle Taehyunga.
Film začal a kluci se stále bavil mezi sebou, naklonil jsem se, abych se podíval na Namjoona, který se je snažil ignorovat a užívat si svůj oblíbený film.
Taeho zaujalo, kam se dívám, tak že se taky naklonil a následoval můj pohled, při pohledu na Joonieho se začal smát, otočil se ke mě a říká:
,,Vážně ten film pouští kvůli angličtině, nebo má prostě rád Harryho Pottera?"
,,Myslím, že se mu líbí Hermiona."
Odpověděl jsem, Tae se zamyslel a pak s úsměvem povídá:
,,Spíš Malfoy."
Oba jsme se začli smát, tak moc, že se na nás Joonie otočil.
,,Nemohli by jste být prosím už zticha?"
Zněl naštvaně, ale s Taem jsme vyprskli ještě víc a oba současně na něj zakřičeli:
,,Shut up Malfoy..!"
Což vyvolalo záchvat smíchu všech ostatních, tak že z prvních desítek minut filmu neměl nikdo nic.
Po chvilce mi bylo Namjoona líto, tak jsem se trochu uklidnil a pokusil se uklidnit i kluky.
Konečně nastal v pokoji klid a my se mohli soustředit na Harryho Pottera.
A i já se překvapivě zbral do televize, navzdory tomu úžasnému stvoření vedle mě, které na mě bylo nalepené...
Už to vypadalo, že bude klid, že mě tentokrát nečeká mučení, ale v polovině filmu se Tae začal vrtět, asi mu z toho dlouhého sezení v jedné poloze bylo nepřijmě.
Začal sebou šít, protahovat se a podobně.
Střelil jsem po něm pohledem, který měl být otrávený, ale bohužel pro mě, moji pozornost upoutala jeho ruka, kterou měl pod trikem, položenou na břiše, zřetelně jsem viděl, jak si špičkami prstů bezmyšlenkovitě jezdí po nahé kůži a u toho sleduje film.
Nemohl jsem od něj odtrhnout pohled, triko měl trochu vyhrnuté, tak že mu byli vidět boky a lem spodního prádla...
Bože, dělá mi to ten kluk schválně?
Musím přestat zírat, vážně, než si toho někdo všimne, ale jak to mám sakra udělat?
Tae se znovu protáhl, sjel u toho tak níž, teď už spíš ležel, než seděl a u toho zachytil můj fascinovaný pohled, který jsem nestačil skrýt.
Jako by nic si vyrhnul tričko ještě o něco výš, teď už mu bylo vidět i břicho, po kterém si jako by nic jezdil konečky prstů, naklonil hlavu, směrem ode mě, tak že jsem mu perfektně viděl na krk, rukou, kterou měl položenou vedle Jina, si projel vlasy a pak...
Pak si ten zmetek olíznul rty...
Nemohl jsem od něj odtrhnout pohled, byl jako ztělesnění nevinnosti a hříchu zároveň, které vás dokáže stáhnout do nejhlubšího pekla vaší vlastní duše...
Vypadl u toho tak přirozeně, tak nevinně, jako by to nedělal vědomě, ale já se nemohl zbavit pocitu, že si se mnou hraje.
Ale proč by to sakra dělal?
Ano, Tae je hráč, je to sebevědomý, egoista, zvyklý dostat to co chce, vyžívá se v pocitu převahy, to už o něm všichni dávno víme, ale proč by si takhle hrál se mnou?
Všiml si snad, jak na mě působí jeho přítomnost a chce si něco dokázat?
Musím zjistit, jestli se mnou hraje nějakou hru a pokud ano, nemám rozhodně v plánu nechat toho zmetka vyhrát.
Podařilo se mi od něj odtrhnout pohled a přimět sám sebe ke sledování filmu.
No, upřímně, spíš jsem jen zíral správným směrem, ale co je v televizi jsem nevnímal.
Každá buňka v mém těle reagovala na jeho přítomnost, místy, kde jsme se dotýkali, jako by procházela elekřina, zanechávající slabé, příjemné mravenčení, ta místa, kde se naše těla dotýkala, mě pálila...
Říkal jsem si, že i on musí to teplo cítit, protože mě bylo vyloženě horko.
Sakra Jungkooku, ovládej se!
Okřikl jsem v duchu sám sebe...
Okey Tae, teď si vyzkouším já tebe.
Natáhnul jsem ruce před sebe, jako bych si je potřeboval protáhnout a pak jsemse ve velmi přirozeném a nenuceném gestu od Taehyunga posunul dál.
Byl jsem sice teď úplně přitisknutý k područce pohovky, ale přerušil jsem tím ten destruktivní, fyzický kontakt mezi námi.
Díky tomu, jsem se zvládl i lépe soustředit na film, dokonce jsem ho i opravdu vnímal.
Občas mi oči zabloudili k Taemu, jehož výraz se změnil.
Ruku měl stále pod svým trikem, ale už se tak významě neosahával, dokonce se přestal tvářit jako pekelný démon, který se vyžívá v mučení svých obětí, jeho výraz byl nečitelný, kdybych ho neznal tak dobře, věřil bych, že je velice zaujatý filmem.
Otočil hlavu směrem ke mě a střetli jsme se pohledem. Na malou chvíli jsem měl pocit, že to, co jsem zahlédl v jeho očích byla frustrace, která se změnila v něco... Ve výzvu?
Tae se olízl, opět, po kolikáté už?
Jasně, že jsem měl nakročeno k tomu, otevřít pusu a fascinovaně zírat, ale musel jsem se ovládnout a tak jsem prostě jen otočil hlavu a nevěnoval mu sebemenší pozornost.
Vážně si teď frustrovaně povzdechl?
Cítil jsem se jako bych vyhrál v loterii, povedlo si mi vyvést Kima Taehyunga z míry.