Fake love

Happy one

Tae se odtáhl, aby na mě viděl.
,,Nechodíme? Tak co teda děláme?"
Ptal se s úsměvem.
,,No... Já nevím..."
,,Jeone Jungkooku, můžeš mi vysvětlit, co to tady teď teda děláme?"
,,Ležíte Taehyungie."
Odpověděl se smíchem Jimin.
Tae se smál a já se přidal, i když jsem tím jen maskoval nervozitu, protože tohle téma pro mě bylo divně nepříjemné.
Nikdo z nás neřekl jak to je, nebo bude.
Nepadla taková ta klasická otázka:
Chceš se mnou chodit... Být... Cokoli...?
A já jsem prostě nevěděl, jak na to reagovat.
Na moji omluvu budiž řečeno, že jsem opravdový vztah nikdy neměl.
Pár rande ano, ale většinou to dopadlo tak, že ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že by z toho mohlo být něco víc, došlo mi, že nemůžu přestat myslet právě na něj.
Tak že ne, absolutně netuším, jak tyhle věci fungují...
Naštěstí se k tomu kluci už nevrátili a já se znova spokojeně zavrtal do Taeho hrudi.
Vůně vycházející z jeho těla mě uklidňovala a já se začínal cítit příjemně unaveně.
,,Ať tvoje ruce zůstanou pod tvojí dekou Chime, varuju tě."
Slyšel jsem už jako by z dálky Taeho hlas a ještě se stihl usmát.
,,Neboj Taehyungie, nedotknu se ho, pokud to sám nebude chtít, nebo pokud mi to ty nedovolíš."
,,Eh, máš štěstí, že je mi tak pohodlně, jinak bych tě praštil."
Ne, to já mám štěstí, pomyslel jsem si už v polospánku...
Mám štěstí, že mám kolem sebe lidi, jako jste vy...
Mám štěstí, že můžu usnout v bezpečí náruče někoho, koho miliju tak, jako tebe Tae...
A štěstí, že máme oporu v příteli, jako je Jimin...