Fake love

Na horách

Naskládaní do minibusu, jsme vyjeli na dvou hodinovou cestu, ze které se ale stala cesta téměř tří hodinová, protože řídil král pomalé jízdy aka kapitán šnek, Jin.
Samozřejmě, že jsem chápal jeho bezpečnostní důvody, ale někdy mě jeho řízení dohánělo k naprostému šílenství.
Konečně jsme dorazili na místo a usadili se ve velkém obýváku.
,,Tak že, máme tu 3 ložnice, bude to jako vždy."
Začal hned Namjoon a naházel klíče do své zimní čepice.
Vytáhli jsme si klíče a já byl úplně v prdeli.
,,Name, nemůžeme se nějak dohodnout sakra?"
Prsknul podrážděný Tae a hodil klíč před nás, na stůl.
,,Promiň Tae, ale dohodli jsme se, že pro vás budou platit stejné podmínky jako pro ostatní."
Chtělo se mi křičet, odjet domů a vysrat se na to na všechno.
Tohle byla noční můra...
Tae, Jin a Nam... Pokoj číslo 1...
Yoongi a Hobi... Pokoj číslo 2...
Já a Jimin... Pokoj číslo 3...
Nechtěl jsem to, zoufale jsem s Chimem nechtěl sdílet pokoj jen ve dvou.
Děsilo mě to a Tae vypadal, že každou chvíli bouchne vzteky.
I já jsem hodil klíč na stůl.
,,Jedu domů..."
Pronesl jsem s klidem a vstal.
Všichni ke mě zvedli nechápavé pohledy, protože na takové chování ode mě zvyklý nejsou.
To mi ale bylo srdečně jedno.
Potřeboval jsem na vzduch.
Aniž bych se otočil, zamířil jsem ven a po hlasitém prásknutí dveřmi, se posadil na namrzlé schody.
Netrvalo ani deset sekund a už u mě byl Tae.
,,Kookie, pojď zpět dovnitř, je tu hrozná zima."
Napomínal mě, ale když viděl, že na to nijak nereaguju, frustrovaně si povzdechl a posadil se vedle mě.
Dal mi ruku kolem ramen a já si položil hlavu na jeho rameno, těsně ke krku.
Zavřel jsem oči, chtělo se mi brečet.
,,Já chci jet domů Tae..."
Povzdechl jsem si.
,,Brzy pojedem domů miláčku, zvládneš to, Chim je fajn kluk, možná o tebe má nějakej zájem, ale jen tak by si nic nezačal. Znám ho."
Zadržel jsem dech a pokusil si vyčistit hlavu.
Mám z toho strach...
Nemůžu říct, že ne.
Mezi mnou a Chimem je pořád stejným, podivný napětí...
Nějaká malá část mě po něm toužila.
Miluju Taeho, celým srdcem a nikoho nechci takovým způsobem jako jeho.
Ale něco mě hrozně táhne k Jiminovi.
Vím, že já sám bych nic nezačal a pokud ani Jimin ne, tak se asi nic stát nemůže, ale prostě se snažím vyhýbat situacím, kdy bych s ním zůstal sám.
Nechal jsem se sevřít v jeho náruči a snažil se srovnat s tím, co mě čeká.
,,Tae já ale chci být s tebou, když máš pokoj s Jinem a Jooniem, tak nehrozí, že bys mohl přijít za mnou, nebo já za tebou..."
Taehyung mě políbil na čelo a najednou se otevřeli dveře.
,,Pojďte dovnitř kluci, je tady hrozná zima."
Řekl Nam.
,,Jungkooku, vím, že chceš být s Taehyungem a kdyby to bylo na mě, tak s tím problém nemám, jen musíme udělat pár záběrů..."
,,Jo Namjoone hyungu, já vím..."
Řekl jsem odevzdaně a neochotně se zvedl.