Fake love

Dá se zamilovat znova?

Tak co chcete dělat kluci?"
Zeptal se nás se širokým úsměvem, když byli všechny naše věci na svých místech.
Hodil jsem po Taem rychlí pohled, ve stejnou chvíli, jako on po mě.
Čekal jsem, co mu odpoví, protože mě nenapadalo nic vhodného.
Jediné, co bych chtěl dělat, bylo být s Taem, líbat ho, dotýkat se ho...
Chtěl jsem, aby mě zase držel, než usnu...
,,Hmm... Já nevím Jine, asi by bylo nejlepší, jít prostě spát, v letadle jsem nemohl usnout."
Odpověděl Taehyung.
Jin se na chvíli zamyslel a pak souhlasil, s tím, že si ale musí dát sprchu.
Ujistil nás, že to bude rychlé, aby jsme se mohli jít taky vysprchovat a jít si co nejdříve lehnout.
Za Jinem se ještě ani nedovřeli dveře a Tae už seděl vedle mě na posteli.
Roztáhl ruce a naznačil mi tak, že potřebuje obětí.
Neváhal jsem, i já po něm toužil.
Jeho paže se omotali kolem mého těla a on si mě přitiskl k sobě. Sevřel mě v náručí a já zaklonil hlavu, abych na něho viděl.
Vypadal tak unaveně...
Usmíval se na mě, ale vím, že byl smutný.
Jeho úsměv je jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem kdy viděl a i teď byl okouzlující, ale jeho oči byli smutné, chyběla v nich ta obvyklá jiskra.
,,Tae..."
Řekl jsem tiše a stále se mu díval do těch krásných, smutných očí.
,,Copak Kookie?"
,,Vypadáš hrozně unaveně."
Tae si s úsměvem olízl rty a asi se mi chystal odpovědět, ale já bezmyšlenkovitě přitiskl své rty na ty jeho.
Jeho ruka se mi zapletla do vlasů a jazykem jemně přejel po mém horním rtu.
Dá se zamilovat znova, do toho samého člověka?
Ano?
Myslím, že se mi to právě stalo.
Líbal mě tak něžně, s láskou...
Připadal jsem si, jako ten nejmilovanější člověk pod sluncem.
Na Jina jsem oba zapomněli.
Tae mě držel v náručí a líbal, nic jiného nebylo podstaté.
,,Zvládneme to baby, jsou to jen dvě noci a navíc, můžu si vlézt za tebou do postele, až Jin usne, ale musíme vydržet bez těch příjemných věcí, u kterých tak krásně vzdycháš... Mhhh... už teď mi to chybí..."
A to mám udělat jak?
Jak, když už teď stačilo, aby ještě chvíli mluvil tímhle tónem a přestal bych se ovládat?
,,Copak Kookie?"
Zeptal se nevinně šeptem a přejel mi prsty po krku.
,,Budeš hodný, když si k tobě přijdu v noci lehnout?"
Opět se sklonil a spojil naše rty v pomalém, dráždivém polibku, kdy si vychutnával každý můj nádech, každý dotek našich jazyků a rtů.
Nikdy bych neřekl, kolik vášně může být v polibku, který působí tak nevinně.
,,Musíš být hodný baby..."
Zašeptal.
Místo odpovědi jsem mu jen tiše vzdychnul do úst a on se pousmál, aniž by mě přestal líbat.
Bohužel, zvuk vody z koupelny ustal, já bych si toho nevšiml, už jsem se ztrácel někde na okraji svého osobního vesmíru, který zahrnoval jen mě a Taeho, ale on se uměl lépe ovládat i soustředit, než já.
S povzdechem se odtáhl a podíval se mi smutně do očí.
,,Tak asi pojďme hrát svoji roli..."
,,Nenávidím to Tae, nenávidím, že musím něco předstírat..."
,,Já vím Kookie, já taky..."
Řekl smutně Taehyung a posadil se na svou postel, těsně předtím, než Jin otevřel dveře a vešel z koupelny zpět do pokoje.
Ale asi to celé nebylo tak nenápadné...
Asi jsme v tomhle divadle nebyli tak dobří, jak jsem myslel, protože okamžitě, jak Jin vstoupil, zarazil se a podíval se na mě, na Taeho a zase zpět na mě.
Na chvíli zamýšleně těkal očima, mezi námi dvěma, ale neřekl ani slovo...
Bylo to divné a musím přiznat, že jsem na chvíli zpanikařil.