Fake love

Podivnosti

Naskládali jsme se do našeho mimi busu, samozřejmě, máme spoždění, jako vždy proběhlo dohadování o místa a obvyklý zmatek, bez kterého by se to u nás prostě neobešlo.
Všichni se strkali a hádali, kdo bude kde sedět, až na Taeho, který byl nezvykle zamlklý a mě, kterému bylo srdečně jedno, kde budu sedět a s kým.
Nakonec jsem skončil s Yoongim a Tae s Jiminem. Výhoda cestování s Yoongim je v tom, že buď spí, nebo skoro spí při každé cestě, tak že není potřeba vyplňovat čas bezduchým plácáním, když nemáte náladu.
Strčil jsem si do uší sluchátka, opřel si hlavu o okénko a prostě zavřel oči.
Jediné, co jsem pod víčky viděl, byl on...
Jako film, se mi přehrávali scény z posledních dvou dnů...
Opuštěná lavička na vyhlídce nad městem, Tae v koupelně, s ručníkem kolem boků...
Ten jeho provokativní pohled...
Odpoledne u fimu...
On... úžasný, nádherný, s tou pitomou dekou, jako blbé děcko, které vás dohání k šílenství, ale i přesto ho chcete držet, dokud nevydechnete naposled...
A pak...
Ach bože...
Pak jeho rty u mého ucha, jeho vůně, jeho rty na těch mých...
Myslím, že by se to dalo nazvat snad jen slovem šílenství...
Otevřel jsem oči, protože jsem se na něj chtěl nenápadně podívat...
O něčem se s Jiminem bavili, bylo vidět, že jde o něco velmi intimního, co je jen mezi nimi.
Seděli hned vedle mě, přes uličku, Tae byl opřený zády o okno a Jimin byl zády ke mě, Tae se k němu nakláněl, měli hlavy úplně u sebe tak že jsem jim moc do tváře neviděl, ale z toho, co jsem zachytil, můžu říct, že Tae vypadal trochu rozčileně, Jimin mu stále něco šeptal do ucha. Každou chvíli si Taehyung smutně povzdechl, zakroutil hlavou, nebo se podíval do země.
Nikdy jsem si nevšiml, že by měl Jimin na Taeho takový vliv, že by ho dokázal tolik rozhodit.
Nenápadně jsem vypnul hudbu a zkusil zachytit alespoň útržky jejich rozhovoru, ale bylo to marné, kolem bylo příliš hluku na to, aby bylo slyšet co si ti dava říkají, ale rozhodně šlo o něco vážného.
I ten způsob, jak spolu seděli mi přišel zvláštní, bylo to jiné, než obvykle, příliš osobní.
Zanechalo to ve mě příšerný pocit, takový který jsem nikdy dřív nezažil.
Bylo to jako by mi někdo vrazil pěstí do žaludku, jako by moje srdce chtělo vyskočit z hrudi, měl jsem strašnou chuť vstát a Jimina praštit, za ten způsob, jakým se k němu nakláněl, za to, jak přirozeně ho držel kolem ramen...
Chtělo se mi křičet...
Moje zírání přerušil Tae, který se po mě z ničeho nic podíval a Jimin jeho pohled v zápětí následoval. Chvíli jsme jeden na druhého zírali, dokud Tae nezareagoval, odklonil se od Jimina, sedl si rovně a Jimin jeho chování napodobil.
Po zbytek cesty už spolu nepromluvili, Tae koukal z okna a Jimin do mobilu, prostě klasika.
Chvíli jsem přemýšlel, jestli prostě nejsem jen paranoidní, možná si podivnost téhle atmosféry mezi nimi jen tvořím v hlavě a oni se chovají jako obvykle...Možná že už začínám bláznit...

Přijeli jsme do studia, kde jsme měli zkoušku a poradu, obojí jak jinak, se bude natáčet, tak že yupi...
Jeon Jungkook, nevyspalý, ještě zničený z vodky, s hlavou plnou Kima Taehyunga...krása...
Suga trval na tom, že začneme poradou, aby jsme vypadali aspoň trochu jako lidi, což prý po zkoušce už vypadat nebudeme.
Vzal jsem si brýle, abych vypadal aspoň chytře, když už nic jiného a posadil se na krajní místo u stolu, Suga, který poradu vede seděl v čele a trpělivě čekal, až se ostatní usadí.
V duchu jsem děkoval Jooniemu, který předběhl Taeho ve dveřích a sedl si vedle mě.
Jenže, co mě nenapadlo bylo to, že může být i horší varianta, než mít ho vedle sebe...
A to mít ho naproti sobě.
Ten pekelný, podivný tvor, jemuž jsem absolutně nerozuměl a ve kterém jsem se ani po tolika letech společného žití nevyznal, si sedl naproti mě...
Suga se na všechny významě díval a dával nám tak najevo, že čeká až se přestaneme bavit mezi sebou.
Namjoon, který seděl vedle mě začal kluky napomínat a po chvilce se mu opravdu povedlo všechny utišit, tak že Yoongi mohl začít.
Jako první bod schůze byli organizační věci, ohledně odletu a podobně.
Soustředěně jsem vnímal co nám Suga říká a snažil se ignorovat Taeho.
Bohužel pro mě, udělal jsem osudovou chybu a podíval se na něj.
Tae seděl ležérně opřený o židli a upřeně mě pozoroval, ten jeho pohled byl vražedně smyslný...
Měl přivřené oči, bradu vzdorovitě zvednutou a každý kousek jeho těla říkal, že má v plánu něco špatného.
Najednou jsem ucítil něčí nohu, jak se pod stolem otřela o tu moji, zprvu jsem to ignoroval, ale když se mě ta noha dotknula znova, došlo mi, že dotek byl zvláštně intimní, nenápadně jsem kouknul pod stůl a pak pohledem střelil po Taem.
Díval se pobaveně a neskutečne sexy.
Jeho výraz říkal, že chce hrát další hru, byla v tom výzva.
Zatracený parchant...
Díval se mi do očí a čekal na moji reakci.
Jistě, mohl jsem ho ignorovat a on by určitě po chvilce, uražený mým nezájmem přestal...
Ale ten zatracený pekelný netvor si pod stolem zul botu a nohou mi lehce přejel po té mojí, od zdola až nahoru, ke koleni. Po celou dobu ze mě nespustil pohled, ani na vteřinu.
Viděl každičkou změnu mého výrazu, jak se prvotní nezájem mění v překvapení a pak v naprosté zoufalství.