Fake love

Ponaučení

Tae zmizel do obýváku, když jsem šel do
koupelny, slyšel jsem, jak velmi tichým hlasem mluví s Jiminem...
Sprchu jsem nijak neprodlužoval, naopak, už jsem chtěl být u něj.
Na jednu stranu jsem byl nervózní, ale na druhou stranu, trest který si připravil ve mě vzbudil touhu, po jeho démonické stránce.
S mokrými vlasy jsem vyletěl z koupelny a málem narazil do Taeho, který na mě u dveří čekal.
,,Připravený?"
,,Umm... A-asi ano..."
Vykoktal jsem nervózně, což jeho pobavilo.
Narazil jsem si na hlavu čepici a následoval Taeho do taxíku.
Cesta byla rychlá a tichá.
Absolutně jsem neměl ponětí kde Baekhyun bydlí a dům, kde byl jeho byt mi doslova vyrazil dech.
Byl to jeden z nejluxusnějších bytových komplexů v Seoulu.
Tae otevřel dveře a pak už jsem jen zíral.
Jeho byt byl nádherný.
Bílá, jako zrcadlo naleštěná podlaha, všude malá světla, která velký prostor osvěcovala měkkým, žlutým světlem.
V obrovském obýváku byl černý gauč, ta největší televize, co jsem kdy viděl...
Nábytek v černé barvě, v perfektním kontrastu s bílou podlahou a stěnami.
Chtěl jsem se posadit, ale Taem mě vzal za ruku a vedl k dvoukřídlým, černým dveřím.
Ložnice Baekhyuna, jako by ani nepatřila do toho bytu, byla úplně jiná...
Stěny byly červené, ne tmavě rudé, ta barva byla jemnější.
Obrovská postel s nebesy, červené povlečení...
Krom postele tam byla jen jedna velká skříň, která sahala až ke stropu, velké zrcadlo a stolek.
,,Vítej v Baekově ložnici."
Řekl tiše a s úsměvem.
,,Udělej si pohodlí lásko..."
Jeho tón nabral tu specifickou stopu úchylnosti a já už teď začínal být vzrušený.
Váhavě jsem se posadil na velkou postel a rozhlížel se.
Bohužel mě v hlavě napadala myšlenka na to, co vše se tu muselo mezi ním a Baekem dít.
Tae se hned všimnul změny mojí nálady a přisedl si ke mě.
,,Nikdy jsem s ním v týhle posteli nebyl Kookie, bydlí tu krátce."
Hlasitě jsem vydechl úlevou.
,,Um, co tu budeme dělat Tae?"
Taehyung mě zatlačil do lehu a když byl nade mnou, podíval se mi do očí.
,,Hrát si..."
Řekl tiše a políbil mě jemně na rty.
,,Trestat tě..."
Špičkou jazyka mi přejel po linii čelisti k uchu.
,,A poučíme jeho, že jsi jen můj..."
Zavrněl do ucha a skousl.
,,C-co? Koho?"
Místo odpovědi na mou otázku se ozval zvonek.
Tae s úsměvem a bez vysvětlení vstal a šel otevřít.
Když se vrátil, nebyl sám, byl s ním Jimin.
,,Ahoj Kookie."
Řekl tiše.
,,Co tady děláš?"
Vypískl jsem.
,,No miláčku, říkal jsem, že se nezlobím na tebe, ale na něj. Pokud mu mám odpustit tu drzost a aby jsme mohli být přátele jako dřív, musím ho ponaučit... Že Chime?"
Zavrněl směrem k němu a klekl si za mě na postel.
,,Ano Taehyungu."
Řekl Jimin tichým, klidným hlasem.