Fake love

Měl bych jít...

S tričkem v ruce jsem se vydal do Taeho pokoje, kde on zmizel už pár vteřin přede mnou.
Evidentně byl naštvaný, zabouchl mi dveře před nosem a já, i když jsem tušil problém, jsem se nedokázal ubránit úsměvu.
Když žalrlí je hrozně roztomilý...
Ale teď byl navíc opilý, tak že nevím, jestli byl úplně dobrý nápad tolik ho provokovat...
Váhavě jsem po zaklepání, na které nereagoval, vstoupil do pokoje.
Bylo zhasnuto, Tae ležel pod dekou v posteli.
Zamknul jsem za sebou a sedl si na postel.
,,Umm... Můžu spát u tebe?"
Najednou jsem byl nervózní z faktu, že si tím nejsem úplně jistý...
,,Dělej si co chceš."
Řekl odměřeným hlasem, aniž by se ke mě otočil.
Sundal jsem si kalhoty a jen ve spodním prádle si vlezl pod peřinu.
Automaticky jsem se k jeho tělu přisunul a chystal se ho zezadu obejmout, ale on se odtáhl dál.
,,No tak Tae..."
Nic...
,,Taehyungie..."
Zašeptal jsem mu do ucha a zase se přisunul blíž.
Zajel jsem rukou pod deku a váhavě se dotkl jeho kůže na ramenou, s potěšením jsem zjistil, že si sundal tričko.
Cuknul sebou, ale alespoň se nedotáhl.
Začal jsem ho jemně líbat na ramena, za krk a rukou sjel přes boky na břicho.
,,No tak Tae..."
Vydechl jsem mu do ucha a pak ho na něj políbil.
,,Co potřebuješ Jungkooku?"
,,Ummm tebe...?"
,,Vážně? Nespletl sis pokoj?"
Usmál jsem se.
,,Hm... Myslím, že ne... Počkej, nech mě přemýšlet."
Zavrněl jsem mu do ucha, kterému jsem se začal věnovat rty i jazykem.
Jenže jeho obvyklá reakce se nekonala.
Asi jsem to fakt trochu přehnal.
,,Zlato... No tak... Prosím..."
Nic...
,,Slíbil jsi mi něco a celá ta hra byla tvůj nápad, dělal jsem to jen kvůli tobě."
Řekl jsem vyčítavě.
Tae jen otočil hlavu a řekl:
,,Aha, tak že jsi líbal Jimina kvůli mě?"
A otočil se zpět.
,,A ty jsi ho nelíbal?"
,,Byl to úkol, ty sis o to řekl sám..."
Jeho tón už nebyl naštvaný, byl smutný a o to hůř mi z toho všeho bylo.
,,Žárlil jsem. Jsi teď spokojený? Užíval sis to až moc a on taky. Vy dva jste spolu ještě nedávno spali, jak myslíš, že mi z toho sakra asi bylo?"
Neodpověděl, jen si povzdechnul.
,,Tae... Tak aspoň něco řekni..."
,,Ublížilo mi to... To že sis o to řekl. Myslíš, že nevím, jak ses u toho cítil? Nebo že jsem neviděl, jak z tebe byl v háji? Pochopil co je v tobě, dal jsi mu to, co jsem chápal a viděl jen já... Toho jsem se od začátku bál, že si toho všimne on a že ti nedá pokoj, dokud tě nedostane. Vypadá roztomile a nevině, ale je to parchant, který toho využívá."
Začali mi téct slzy...
,,Ublížil jsem ti..."
Řekl jsem jen tiše a odtáhnul se od něj.
Co jsem to sakra udělal?
Nedošlo mi, jak to bude brát, ale teď, když to řekl, dávalo to smysl...
Když se dostanete k citům někoho jako je Taehyung, je tak jednoduché ho zranit...
Tím, že vám dovolí dostat se přes jeho ochranou zeď, dává vám s tím i obrovskou moc, ublížit mu.
,,Měl bych jít..."
Vstal jsem a bez dalšího mluvení nebo snahy odešel.