Fake love

Poslední zhroucení

Nenápadně jsme se snažili obléknout, dokud byl Yoongi dost zhroucený na to, aby si všimnul, co děláme.
,,Ehh já vím, že spolu pícháte, myslím si už dlouho, že jste divný."
Z opilého Yoongiho se začala sypat pravda, ať už to tak chtěl, nebo ne.
,,Co?"
Vypísknul jsem.
,,No co? Pořád jsi na něj čuměl, on na tebe taky... A pak jsem vás slyšel na hotelu. Byl jsem to já, kdo na vás tehdy klepal..."
Tak proto to nikdo neřešil, že se z pokoje ozývaly divný zvuky, byl to Suga a ten to klukům neřekl.
,,Proč to s ním děláš Jungkooku? Že je on kurevsky divnej vím, ale ty seš přece normální."
Podíval jsem se na Taeho, nevěděl jsem, co Yoongimu odpovědět, ale on vypadal klidně.
Nevypadal ani vyděšeně, ani naštvaně a Suga vypadal, jako že potřebuje slyšet vysvětlení.
Ne kvůli nám, ale kvůli sobě.
,,Yoongi, já... Miluju ho... Chápeš?"
Yoongi se místo odpovědi sarkasticky zasmál a zakroutil hlavou.
,,Nic takovýho není. Řekni mu to Taehyungu, řekni mu jak to je."
,,Yoongi... Já a Kookie jsme spolu, jako že fakt spolu, chápeš? Mýlil jsem se, v tom co jsem ti řekl, když jsme se bavili o tom, jak láska je jen zbytečný přežitek. Byl jsem idot. A ty jsi taky idiot, když se snažíš předělat sám sebe."
,,Já nejsem jako vy! Nejsem na kluky!"
Křičel Yoongi, ale spíš než nás se o tom snažil přesvědčit sám sebe.
,,A není to jedno?"
Zeptal jsem se ho a on zvedl hlavu.
Bože, vypadalo to, že se mu chce brečet.
,,Není jedno, jestli je to holka nebo kluk, když se do toho člověka zamiluješ? Nemiluješ ho přece kvůli tomu co je, ale kvůli tomu jaký je..."
Jedna malá slza stekla po Sugově tváři a on se na mě dlouho díval, než znovu promluvil.
,,Máš pravdu, ale... Tohle je jiný... Já nejsem ten tip na sladký řeči a on je... To je jedno, nechte to být. Jo a sorry za tu blbku, bohužel už jsem tak k hovnu, že se mi ani nechce šukat laciný coury z baru. Místo abych jí udělal šťastnou svojí skvělou, jazykovou technologií, napsal jsem text."
Yoongi vytáhl zmuchlaný papír z kapsy a podal ho Taemu.
,,Na, to si můžeš nechat, moje poslední zhroucení, od teď už budu zase jen v pohodě, jak se na k popovou celebritu sluší a patří."
Suga vstal a chystal se odejít.
Nemohl jsem to nechat jen tak.
Vystřelil jsem z postele a rozběhnul se k němu.
,,Yoongi počkej!"
Křiknul jsem a on se otočil.
Na jeho tváři byl ironický úsměv.
,,A na co? Abych se mohl dál koukat na lidi, co jsou šťastný protože nejsou srabi? Protože měli kliku a náhodou jim vyšlo, že se zamilovali oba a ne jen jeden z nich?"
,,Miloval jsem ho skoro tři toky Yoongi a nikdo o tom neměl ani ponětí. Zkoušel jsem chodit s holkama, abych přesvědčil sám sebe, že jsem normální. Já vím jak ti je chápeš?"
Nečekal jsem na jeho reakci a objal ho.
,,Co to kurva děláš?!"
Snažil se mě odstrčit.
,,Vím jaký to je Yoongi a byl jsem na to sám, ale ty nejsi, nejsi na to sám. Nikomu nic neřekneme..."
Najednou se to v něm zlomilo a on mě pevně objal a začal brečet.
Bylo to hrozný, brečel jsem taky, protože vidět právě jeho takhle, mi lámalo srdce.
Ani jsem si toho nevšiml, ale Tae k nám taky přišel.
Objal nás oba a tiše vzlyknul:
,,Nejsi na to sám Min Yoongi, všechno bude fajn."
Objímali jsem se tam a brečeli jako tři idioti.
Byla to za ty roky asi nejvíc dojemná chvíle, co jsem s klukama kdy zažil.
,,Tak okey, dost těch homo chvilek. Nevím, kde ty ruce, kterýma na mě saháte byli předtím a nechci to vědet. Jdu se vyspat, ráno budu v pohodě. Dobrou no a... Díky..."
Pronesl váhavě ta poslední slova a vrávoravým krokem opustil obývací pokoj.
Chvíli jsme tam jěstě stáli, neschopní slova, až nakonec Tae pokrčil rameny a vrátil se na gauč.
Posadil se do tureckého sedu potom, co ze země sebral ten pomačkaný kus papíru, co po něm Yoongi hodil.