Fake love

Zklamání

Dostal jsem strach...
,,Ne pane..."
Řekl jsem tiše a slyšel Taeho jak ostře vydechl.
,,V tom případě nemáme o čem diskutovat."
V očích mě pálilo, zatracené slzy se draly na povrch a já byl zoufalý.
Znovu jsem se rozhlédl po svých kamarádech, s nadějí, že mě někdo zachrání.
S hlubokým vydédechem se ozval Suga.
,,Sorry, ale já jsem dost proti tomu."
,,A to jako proč?"
Podivil se manažer nad jeho drzým tónem.
,,Proč? Minulý měsíc jste chtěl aby lezl po Taehyungovi, teď to má být Jimin? Nezlobte se, ale nechci se dívat, jak z mého kamaráda dělá veřejnost nerozhodnou děvku."
,,Min Yoongi!"
Okřikl ho Jin.
,,Jaký Min Yoongi kurva? Vždyť tohle není normalní. Nejsme hračky, ani loutky. Jestli vy jimi chcete být, tak prosím, ale beze mě!"
Suga se zvedl a zamířil ke dveřím.
Všichni koukali překvapeně za ním, až na Chima, ten se díval do země.
,,Jimine! Jdi za ním!"
Křikl jsem na něj, ale on pořád smutně koukal dolů.
,,Proč by za ním měl jít Jimin?"
Zeptal se manažer a Jimin zvedl hlavu, potlačil slzy a pevným hlasem odpověděl:
,,Netuším pane."
,,Seš kretén Parku!"
Zakřičel jsem a vstal.
Tae se mě pokusil zadržet za zápěstí, ale marně.
Rozběhl jsem se do chodby, kde jsem ještě zahlédl Sugu.
,,Yoongi!"
Volal jsem za ním, ale ani se neotočil.
Běžel jsem ven a před budovou jsem ho našel.
Seděl na nízké, kamenné zídce a kouřil cigaretu.
,,Ty už zase kouříš?"
,,Občas."
Odpověděl a bylo poznat, že se snaží uklidnit.
,,Díky... Za to nahoře, ale proč jsi to udělal? Bylo to kvůli Jiminovi?"
,,Je mi z toho zle Jungkooku, z toho, jak si z nás dělají svoje loutky. Nebylo to kvůli Jiminovi, bylo to kvůli tobě. Vždycky jsi byl můj malej bráška a tohle je už prostě moc. Ale myslím, že jsi měl říct pravdu, že někoho máš."
Sklopil jsem hlavu, protože jsem až moc dobře věděl, že má Yoongi pravdu.
,,Myslíš, že se Tae zlobí?"
,,Myslím, že je spíš zklamaný, podle mě od tebe čekal něco jiného."
Chtělo se mi brečet, tohle jsem vážně posral.
,,Co teď mám dělat? Nechci se tam vrátit."
,,Ani já ne, počkáme tady, no a pokud jde o Taeho, dej mu prostor, on se uklidní, znám ho."
A tak jsme tam seděli, mlčky a čekali, až kluci vyjdou ven.
Trvalo to dobrých dvacet minut, než se otevřeli dveře a vyšel Taehyung...