Kluci mě nechali spát.
Nemám nejmenší tušení co řekl Jin na mou přítomnost v jejich pokoji, ani co jim řekl Tae o tom, proč se potřebuju vyspat, ale vzbudil jsem se až kolem poledne a sám.
Zastavil jsem se na schodech a poslouchal hovory dole v obýváku.
Všechno se zdálo v pohodě.
Slyšel jsem Taeho, zněl normálně...
A tak jsem se osmělil a pomalu sešel dolů za nimi.
Kluci mě zdravili, všichni až na Chima, ten koukal do země.
Ani se na mě nepodíval, jen zahučel něco jako dobré ráno.
Střelil jsem pohledem k Taemu, usmíval se na mě.
,,Dobré ráno Jungkookie."
Řekl mile a políbil mě na ústa.
Byl jsem z toho zmatený.
Na chvíli mě i napadlo, jestli se mi to všechno jen nezdálo.
Ale Jiminův provinilý výraz mi říkal, že se to opravdu stalo, tak proč se Tae choval, jako by nic?
,,Máš hlad?"
Zeptal se Jin.
,,Ani ne, kdy pojedeme domů?"
,,My už máme sbaleno, Tae zabalil i tobě, tak že po obědě můžeme vyrazit.
Z představy Taeho s Chimem nahoře v pokoji mi přeběhl mráz po zádech.
Trochu jsem se obával, co by mu mohl provést.
U oběda jsem byl jako na jehlách.
Chtěl jsem už jet domů, mít rozhovor s Taem za sebou.
Ačkoli mě uklidnil, že neplánuje rozchod, stejně jsem se hrozně bál, co bude.
V jídle jsem se více méně jen vrtal a i když vím, že Jinie to z duše nenávidí, nedostal jsem do sebe víc, než pár soust.
Když se kluci konečně zvedli od stolu, byl jsem nastartovaný u dveří a čekal.
,,Proč tak spěcháš?"
Zeptal se Tae.
,,Chci aby jsme si promluvili Tae, chci to už mít za sebou."
Taehyung přivřel oči a přeměřil si mě zkoumavým pohledem.
Neřekl na to ale vůbec nic.
Stáli jsme u dveří a kolem nás se s taškou protáhl Jimin.
Prošel rychle, se sklopenou hlavou.
Najednou jsem si uvědomil, že to musí být hrozně těžké i pro něj.
Bylo mi ho líto...
Vždyť to konec konců byla vina nás obou...
,,Chime!"
Křikl jsem na něj, když už si dával věci do auta.
Otočil se po nás.
Vypadal smutně, měl tmavé kruhy pod očima a celkově působil unaveně.
,,V pohodě?"
Zeptal jsem se ho.
,,Jo, samozřejmě."
Zněla jeho neupřímná odpověď.
Podíval jsem se na Taehyunga.
I on se tvářil jako by ho litoval, nejspíš mu nic ošklivého neřekl...
ČTEŠ
Fake love
ФанфикCo když se zamilujete do někoho, s kým trávíte každý den, do někoho, kdo pro vás vždy byl jako bratr? Co když je vše proti? Riskovat, nebo mlčet? Příběh o lásce, vášni, lžích, slávě... Ale také o přátelství a rodině... Upozornění: Příběh obsahuje se...
