Fake love

Doháníš mě k šílenství

Vzdychnul jsem, když se jeho prsty ocitli na stehně a pokračovali k nohavici kraťasů.
,,Oh vážně...?"
Lehce vklouzl pod látku a já zavzdychal prosté:
,,Ano..."
,,Myslíš, že good boy chodí na ostro miláčku?"
,,Ahhh..."
Zaklonil jsem hlavu a nechal se tím pocitem na chvíli úplně vtáhnout.
,,Víš dokážu si vybavit spoustu situací, kdy jsi rozhodně nebyl hodný..."
Jemně sevřel prsty kolem mého vzrušení a pak udělal jeden pomalý pohyb zápěstím.
,,Zlobil jsi Kookie?"
,,Yes daddy..."
Vypadlo ze mě, když jsem mu nedočkavě přirazil do ruky.
Slyšel jsem, jak se mu zadrhnul dech v krku a pak se zrychlil.
,,Tae... Prosím..."
,,Copak bys chtěl?"
,,Budu potichu, slibuju..."
Tiše se zasmál.
,,Ne, nebudeš, znám tě..."
S rukou pomalu klouzající po mém péru se mi přisál ke krku...
,,Když na mě budeš hodný, tak... Ahhh..."
Tae začal dělat značky na mém krku, byl si moc dobře vědom toho, co to se mnou dělá.
,,Nechci na tebe být hodný... Doháníš mě k šílenství..."
Přiznal a já se přestával ovládat.
,,Prosím... Chci tě... Potřebuju to..."
Taehyung frustrovaně zavrčel a sáhl si do kapsy.
Vytáhl telefon a než si ho přiložil k uchu, vytáhl ruku z nohavice mých kraťasů, ale jen ptoto, aby mi je za gumu stáhl níž.
Už měl vytočené číslo, když mi naznačil, abych si je sundal.
Samozřejmě, že jsem mu nepodporoval, ale od pasu nahoru jsem se přikryl, s tím, že je mi zima, což byla i pravda, v pokoji moc teplo nebylo.
,,Ahoj Chime, kde teď jsi?"
Promluvil do telefonu, vysel na mě pohledem a začal si hrát s mým pérem.
,,Okey můžeš pro mě něco udělat?"
Sevřel mě silněji v dlani, za každou cenu jsem se snažil nevzdychat, tak že jsem zadržoval dech a kousal se do rtu.
,,Potřebuju abys Hobiho a Nama vytáhl ven, alespoň na půl hodiny."
Syknul jsem a moje oči se pomalu, slastně zavírali.
,,Třeba zavolej ať pro tebe jedou na letiště."
Zavrčel po něm Tae a mě poprvé uklouzlo jedno tiché zavzdychání, které Taeho tak potěšilo, že ten hajzl přidal na tempu.
,,Protože to kurva říkám Chime, nesnaž se mě vytočit, teď to není dobrý nápad..."
,,Ahh..."
Vzdychnul jsem dost hlasitě na to, aby mě Jimin slyšel...
Bylo to trapné, ale nemohl jsem si pomoct.
,,Jo, je doma a teď udělej co ti říkám!"
Vzteklý a nedočkavý démon zahodil mobil někam do postele a vrhnul se na mě.