Fake love

When you dance

Okamžitě jsem cítil, jak mi rudnou tváře a znovu litoval své uprimnosti.
,,Já taky Kookie...."
Špitl a já k němu konečně vzhlédl.
Až teď jsem si všiml, že je jeho obličej jen stopu od mého, že mě doslova propaluje pohledem a nervózně si kouše rty...
,,A to je právě důvod, proč jsem se snažil vyhnout situaci, jako je tahle..."
Řekl jsem a on jen přikývl na souhlas.
,,Já... Já miluju Taeho, je pro mě vším, nikdy bych ho neopustil... Nevím jak to vysvětlit..."
,,Já tě ale chápu Jungkooku."
Řekl a sklopil pohled.
,,Vázně?"
Pochyboval jsem.
,,Jo, vážně, protože jsem ve stejné situaci. Víš, nikomu jsem to neřekl a moc o tom mluvit nechci, ale asi jsem se zamiloval. Po těch letech, kdy jsem si říkal, že se mi to už nikdy nestane... Asi k někomu něco cítím a chtěl bych být s ním, ale přesto mě něco táhne fyzicky k tobě. Vlastně ne jen fyzicky, já tě mám rád, mám tě hrozně rád a... Umm... Když se na tebe dívám, tak vidím něco zvláštního, pod tím roztomilým vzhledem a říkám si: Jaký asi je...?
Jasně s Taem je to jiný a věř, že tě nikdo neumí pochopit líp než já, to co máš s ním a ta část tebe co dávaš jemu, taky patří jen jemu a nemohl bys ji dát nikomu jinému, ale co ta druhá část? Ta temná? Dívám se na tebe když tančíš a napadají mě hrozně ujetý scénáře, ve kterých mi ukazuješ tuhle svou stránku a já zase tobě tu svou, kterou neznáš... Ty myšlenky mě dohání k šílenství, protože ty a Taehyung patříte k sobě, vážně, nikdy jsem neviděl nic víc osudového, než jste vy dva a nikdy bych si neodpustil, kdybych způsobil jaký koliv problém, mezi vámi dvěma. Asi to teď bude trochu divný, když jsme si řekli tohle všechno, ale jsem za to rád, ulevilo se mi..."
,,Mě taky..."
Odpověděl jsem a nevěděl, co dál říct.
Naštěstí to ticho prolomil po chvíli Jimin.
,,Bude to v pohodě. Teď už to jeden o druhém víme a dokážeme se vyhnout případnému uklouznutí."
Jen jsem kývnul na souhlas a najednou někdo zaklepal na dveře.
Instinktivně jsem se od Chima odtáhl co nejdál a on zavolal:
,,Dále!"