Fake love

Min Yoongi

V pokoji nastalo hrobové ticho...
,,Ale počkej!"
Promluvil konečně Jimin.
,,To ti to jako prostě potvrdil? Neumím si představit Yoongiho, jak o něčem takovém mluví."
Tae se ušklíbl, než pokračoval.
,,Jasně že ne. Vytáhl jsem ho ven a řekl mu, že jsem i na kluky, řekl že to ví a tím jsme se dostali k rozhovoru o Jiminovi.
Začal být nervózní, vyptávat se na různý věci a tak, ale asi jsem byl moc opilý a úspěchal jsem to."
Tae dostal při vzpomínce na tuhle událost vyloženě záchvat smíchu.
,,Prostě, přijeli jsme domů a já ho chtěl postrčit správným směrem. Noo... Tak jsem ho v chodbě přitlačil ke dveřím a políbil..."
Taehyung se nepřestával smát.
,,A co on na to?"
Vypískl Jimin.
,,No prvně byl v šoku a nijak nereagoval, ale ani neprotestoval, naopak, přišlo mi, že to začíná vzdávat, tak jsem mu zajel do pusy jazykem a on mě rukama pod tričko. Konečně se zapojil... Nechtěl jsem s ním spát, nebo tak, i když jsem byl dost na šrot, ale o to mi nešlo."
,,No a co je na tom tak vtipný?"
Ptal jsem se nechápavě.
,,To teprve přijde... Po chvilce mu to asi pořádně došlo, tak mě odstrčil. No a já, protože za prvé nesnesu, když mě někdo odmítne a za druhé, toho chlastu bylo asi fakt trochu moc, jsem se na něj podíval a řekl něco jako:
Copak, s Jiminem by to lepší..? On na mě koukal šokovaně a já se bavil, tak jsem ještě dodal: Nemysli si, že to nevím, ale sorry on je blázen do mě... Na čež se náš milý Min Yoongi napřáhl a dal mi pěstí do obličeje... Už jsme o tom nikdy znova nemluvili."
Jestli jsme předtím byli v šoku, nebylo to nic proti tomuhle.
Tae se pořád přiblble usmíval a já i Chim jsme byli příliš vyvedení z míry na to, aby jsme cokoli řekli.
Po chvilce si Jimin schoval obličej do dlaní a tichým, smutným hlasem řekl:
,,Ale co s tím teď mám dělat?"
Bylo mi ho líto, vypadal, že se každou chvíli doopravdy rozbrečí.
Chápal jsem ho, na jeho místě bych se choval asi stejně.
Jsme přátelé, rodina, trávíme spolu většinu času a každý osobní problém, každá změna, má pak vliv na celou kapelu.
Bylo mi ale mnohem víc líto Yoongiho.
Do jeho situace jsem se dokázal vžít až moc dobře...
Není to nic moc pocit, když vám dojde, že někdo, s kým žijete jako s bratrem, je pro vás něco víc.
Přiznat si fakt, že vás přitahují kluci, trávit s tím člověkem každý den, každou minutu...
Dívat se na jeho smutek, štěstí, jeho lásky...
A když si k tomu představím, jaký je Suga...
Musí to pro něho být peklo.
,,Hlavně mu proboha nic neříkej."
Řekl Tae.
Jimin měl stále hlavu v dlaních.
,,Ale jak se mám teď chovat? Jestli to mezi námi bylo předtím divný, zkus si to představit teď..."
,,Musíš dělat jako by nic."
,,Hm..."
,,Počkejte!"
Vložil jsem se do toho.
,,A co ty Jiminie? Jak ty vidíš Yoongiho....?"