Fake love

Rozsudek

Tae si frustrovaně povzdechl a posadil se.
Já se snažil aspoň trochu od něho odtáhnout, abych našeho nejstaršího hyunga nevytáčel víc, než bylo nutné.
Ale Taehung mi to nedovolil.
Dal mi ruku kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.
S bradou opřenou o mé rameno pronesl velice formálním tónem:
,,Dobré ráno hyungu."
Jinova tvář byla jako z ledu.
Neodrážela jedinou emoci.
,,Dobré ráno..."
Pozdravil jsem i já, ale o poznání tišeji.
Jin jen přikývl a sjel pohledem postel, na které jsme byli my dva a k tomu ještě jiminova deka z druhé postele...
Fajn, to musí působit vážně skvěle...
Jin ale neřekl nic, jen se posadil na židli a my tři čekali co bude...
,,Okey..."
Začal a zhluboka se nadechl.
,,Za prvé odlétáme dřív, tak že začněte balit...
Tady jsou vaše letenky. Namjoon chtěl, aby jsme to nechali náhodě, ale vím, že vy dva by jste si stejně našli nějaký způsob, jak sedět spolu, jako při posledním letu..."
Podíval se na Taeho a pak mu podal dvě letenky.
,,Za druhé, co se týče tohohle... Nevím, jak tomu říkat... Jsem proti, ne proto že by mi vadil vztah mezi dvěma klukama, to vůbec ne...
Jsem proti, protože to může ohrozit naši image, kapelu i fanoušky a nejen to, zasahuje to do života nás všech, protože spolu bydlíme...
Ale tak jako tak je to vaše věc."
Hlasitě jsem si po téhle větě oddechl.
Nebyla to žádná výhra, ale konečně aspoň něco trochu pozitivního.
,,Je to vaše věc do té doby, než se to nějak začne dotýkat i nás, ostatních. Jakmile se to provalí, vedení to začne řešit a myslím, že budou proti. Dávejte si pozor, ať to, co je mezi vámi, je jen a pouze mezi vámi. Jestli to chcete před klukama tajit, je na vás, já jim to říkat nebudu, není to moje věc. Jen doufám, že Jungkooku, víš co děláš a že toho nebudeš litovat..."
Pronesl nakonec směrem ke mě.
,,A co doma?"
Zeptal se Tae, ačkoli Jin se už otočil k odchodu.
,,O tom jsem taky přemýšlel... Předěláme jeden z pokojů, Namjoon a Hobi už dlouho mluví o tom, že by chtěli pokoj spolu. Já, Jimin a Yoongi si necháme největší pokoj a vy dva dostanete pokoj spolu. Ale až později, musí se tam udělat pár změn, tak že prozatím já a Jungkook bydlíme spolu, než se to vyřeší..."
,,A já?"
Zeptal se Jimin nejistě.
,,Zatím budeš s Yoongim ve dvou, až se pokoj upraví, budu tam s vámi já..."
Chim po nás hodil vyděšený pohled.
,,A nemohl by Jimin být se mnou a ty s Yoongim?"
,,Promiň kookie, ale ne. Využij tenhle svůj čas k tomu aby ses zamyslel nad tím co vlastně chceš."
Zíral jsem na Jina s otevřenou pusou.
,,Tak že o tohle ti jde hm? Vůbec tu nejde o to, že by někdo chtěl mít s někým pokoj, ani o to, aby jsme měli soukromí. Ty doufáš, že když nás budeš držet od sebe, Jungkook si to rozmyslí že? Ale to tě zklamu Jine hyungu, já byl ten první, kdo ho žádal, aby se ode mě držel dál!
To já ho varoval, že jsem to nejhorší co ho mohlo potkat. A dívej, pořád je tady..."
Tae si mě přisunul blíž a otočil si moji hlavu k sobě.
,,Kookie, ty víš jak hroznej jsem, jak moc ti můžu ublížit viď?"
Přikývl jsem, ztracený v jeho krásných očích.
,,Víš, že jsi jediný kdo mě může přimět, abych se od tebe držel dál a taky víš, že mě můžeš kdykoli poslat pryč, ano?"
,,Vím, ale nezáleží na tom. Miluju tě, bez tebe by mi nic nedávalo smysl..."
A pak, aniž bych registroval fakt, že jsme pod dohledem našeho nejstaršího hyunga, jsem si naklonil a jemně Taeho políbil na rty.
,,Fajn to stačí."
Řekl Jin přísně.
,,Zabalte si, odlétáme za hodinu."
A pak byl pryč...
Jimin seděl nešťastně na posteli s hlavou v dlaních a každou chvíli si hlasitě povzdechl.
,,Chime, no tak..."
Pokusil se ho povzbudit Tae.
,,Já s ním nechci být, bude to hrozný... Už ho vidím jeho nadšení až mu Jin oznámí, že bude mít pokoj se mnou..."
,,Jasně, ale teď už víš, že to není proto, že by tě neměl rád, je to spíš naopak. Nemění to tak trochu celou situaci?"
,,Myslíš k horšímu Jungkookie?"
Pronesl Jimin sarkasticky a já vzdal svoji zbytečnou snahu.