Konečně doma

1.5K 141 33
                                        

Vracel jsem se po třech dnech do Seoulu.
Po třech neuvěřitelně dlouhých dnech bez něj.
Jasně, užít si trochu času s rodinou bylo super, rodiče jsem neviděl dlouho a ty svátky jsem si s nima fakt moc užil, ačkoli jsme je slavili dřív.
Na Vánoce, jako ty oficiální podle kalendáře budeme s klukama na dormu, kvůli speciálnímu vystoupení.
Těšil jsem se, ale tím pravým důvodem byl Tae.
Jasně, budeme i s klukama a mnohem radši bych ai svátky užil jen s ním, ale i tak...
Vánoce pro mě nikdy neznamenali tolik, co letos.
Doma v Busanu, jsem Taemu koupil dárek, prstem Gucci, na který jsem nechal v korejštině vyrýt T+J Navždy...
A vymýšlel jsem, jak a kdy mu ho dát.
Nevím, jestli před klukama, nebo osamotě...
Hm, možná bych mu měl koupit ještě nějakou maličkost, tu mu dát u stromečku s klukama a ten prsten, až budeme sami...
A taky jsem udělal něco trochu praštěného, jako dárek pro něj i pro sebe, ale s tím jsem zatím dost váhal...

A tak jsem po příletu do Seoulu zašel ještě do nákupního centra a koupil mu novou videohru, o které mluvil už asi týden.
Cesta na dorm byla rychlá a mě se svíral žaludek.
Byl jsem nervózní z toho, že ho zase uvidím.
Jasně, psali jsme si a volali celou dobu a vím, že byl taky doma u rodičů, stejně jako všichni ostatní.
Ale upřímně přišel jsem na to, že umírám strachy z toho, co by se mohlo stát, když s ním nejsem.
Jo, moje žárlivost je hrozná a nejistota snad ještě větší.
Prostě mám strach z toho, že by se za ty tři dny mohlo něco změnit...
Přijel jsem na dorm a vyběhl schody rychlostí blesku.
Rozrazil jsem dveře.
,,Jsem doma!"
Zařval jsem a letěl do obýváku.
Doma už byli Hobi a Namjoon.
,,Ahoj, jaký byli svátky Kookie?"
Ptal se hned Joonie.
,,Jo, super, dostal jsem asi deset svetříků se sobem, ponožky a tak."
Smál jsem se a Hobi po mě hodil svetr co měl zmuchlaný pod hlavou.
Nečekaně na něm byl sob.
Hlasitý a veselý smích se nesl pokojem.
Tak hlasitý, že kdyby byl už doma, určitě by nás slyšel a přišel sem.
Nechtěl jsem se kluků ptát, jestli už Tae zpět, bylo mi to blbý...
Omluvil jsem se s tím, že jsem unavený z cesty a potřebuju sprchu a postel.
Z tašky jsem si vytáhl čisté oblečení na doma a šel rovnou do koupelny.
Hobi se nabídl, že mi odnese tašky do pokoje a tak jsem se oddal horké vodě a smutku po mém dokonalém stvoření.
Ach jo, tolik mi chybí...
Hned jak přijdu do pokoje, zavolám mu.
Mohl bych ho vyzvednout na letišti, pokud bude chtít...
Snad bude chtít...
S těmito myšlenkami jsem se vydal do pokoje, kde byla tma.
Posmutněl jsem ještě víc, ani se mi nechtělo rozsvítí světlo.
Jako tělo bez duše jsem se táhnul k posteli, když mi přišla sms:

TAE❤️: OTOČ SE BABY 🙊

Pro všechny, co by to třeba ještě nepostřehli, nebo pro nové moonchild's:
Zítra, tedy na štědrý den, nás čeká time skip.
Uděláme si skok v čase, rovnou do Vánoc a pak se vrátíme 25.12 zpět k příběhu.
Co nás na Vánoce čeká:
10 dílů vánočního speciálu Fake love.
Budu vám je dávkovat během dne, tak že doufám, že se vám usadí perverzní úšklebek na tváři, až budete číst potají pod stolem.
Těm normálním přeji šťastné a veselé
no a vám moonchild's se pokusím udělat:
🎄Zvrhlé a veselé🎄

Fake lovePříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat