Keep Calm&Love Senpai

21. kapitola

Ahoj,
omlouvám se, že opět přidávám zpožděně, ale nebojte, do opravy dnešního dílu se hned pustím, aby jste ho tu měli co nejdřív. Jinak, kdo čte Don't touch, please!, tak se může těšit dnes na další kapitolu po téměř měsíci ;)

Už jsme šli domůů. Jo! konečně! S Yuuem si to hodlám pořádně užít. Už jsme došli domů a hned, jak jsem zavřel za sebou dveře, jsem přistoupil k Yuuovi a pořádně ho políbil. "Děkuju, potřeboval jsem to." usmál jsem se. "Jestli chceš, převleč se. Já si jdu pro klíče od auta a dojedeme tam."mrkl jsem na něj a odběhl.

Ještě jsem tam chvilku překvapeně stál a díval se, jak mizí za rohem. Musel jsem se nad tím ale pousmát, takováhle překvapení se mi líbí. S ještě tím příjemným pocitem na rtech jsem došel k sobě do pokoje, kde jsem na sebe hodil své oblíbené oblečení. Když jsem se vracel zpět, Iki na mě už čekal.

"Můžeme jet?" usmál jsem se a zatřásl klíčkami. Možná ho trošku potrápím v autě. Nad tím nápadem jsem se usmál. Buď se bude bát a nebo ho to bude bavit. Tak či tak, budu spokojený.

"Jo." přikývl jsem a přitáhl si ho pro polibek. "Děkuju, že mě tam bereš." usmál jsem se na něj a společně jsme už mířili k autu.

"Neděkuj. I já se tam rád podívám." Odemkl jsem auto, nasedl a nastartoval. Pak už jsem počkal jen na Yuua, až se přikurtuje.

Sedl jsem si na místo spolujezdce, připoutal se a zhluboka se nadechl. Už jsem se hrozně těšil a byl jsem rád, že tam budu moct být zrovna s Ikim.

Když už byl Yuu na svém místě a pořádně připoután, jen jsem se zákeřně usmál. Při couvání jsem dupl na plyn a zároveň na brzdu. Párkrát jsem s pískotem nechal protočit kola, a pak jsem brzdu pustil. Auto rychle po zadku vyjelo na silnici, kde jsem stočil prudce volant, tím hodinami otočil auto a prudce se rozjel, ale pak jsem pomalu zpomalil na povolenou rychlost.

Leknutím se mi zatajil dech, když bylo slyšet pískání gum a auto vyrazilo prudce dozadu. Než jsem se nadál, už jsme byli na silnici a řítili se kupředu. "To bylo hustý! Ještě!" vykřikl jsem nadšeně.

Jen jsem se zasmál a jel v klidu dál. "Takže se ti to líbí, jo? tak si někdy na silnici zablbneme. Ale tady už ne."

"Bezva!" zaradoval jsem se znovu a usmál se od ucha k uchu. Pak jsem se ale už díval na cestu, která rychle ubíhala.

Jsem rád, že se mu to líbilo. Příště s ním pojedu na staré letiště a tam se vyřádíme, ale teď, 3... 2.... 1.. "Jsme tu!" zvolal jsem když se za stromy ukázaly první atrakce. "Na co bys chtěl jít jako první?"

Nejdříve jsem ze srandy chtěl říct, že se chci svést na poníkovi, ale když jsem si vzpomněl, jak mě vzal v nemocnici do náruče, tak jsem si to rozmyslel. "Autodrom, rozhodně autodrom!" Nedočkavě jsem vyskočil z auta a netrpělivě poskakoval na místě.

"Autodrom? spolu nebo proti sobě?" ušklíbl jsem se.