Keep Calm&Love Senpai

73. kapitola

Ehm, takže... tuhle kapču už mám rozdělanou devět dní... a jak jsem právě zjistila, tak jsem ji měla i hotovou, stačilo si to jen pozorně přečíst a zmáčknout tlačítko 'Zveřejnit'... ale nee, milá Kawaki je na to příliš líná, že ano :D  No nic, na oslavu, že jsem dnes udělala řidičák na traktor (hip hip hurá xD ) vám sem dávám kapču, tak snad se bude líbit :)

"Tak co, dostatečně unavený?" ušklíbl jsem se na něj, když už jsme vcházeli po našem večerním výletu do domu. Docela mi vyhládlo, i když jsem já vlastně nic nedělal, takže jsem si šel do lednice ulovit ten kousek dortu, který jsem si tam dal.

"Teď bych byl schopný zaspat i další den." uchechtl jsem se. "Ale musím si dát ještě sprchu. Když tak na mě počkej v posteli." broukl jsem a zamířil si to rovnou do koupelny.

"Jasně." odsouhlasil jsem mu to, když jsem spolkl sousto a naházel jsem do sebe i zbytek dortu. Pak už jsem se jen převlékl a vlezl si do postele, která byla na mě až příliš prázdná. Potřeboval jsem se přitulit k Ikimu, ale protože tu nebyl, alespoň z části mi ho nahradil polštář.

V koupelně jsem se vůbec nezdržoval. Rychle jsem se celý umyl a když jsem se usušil, tedy až na vlasy, tak jsem začal hledat své oblečení, ale pak mi došlo, že jsem si ho vůbec nebral. Mmm... oba jsme se už dávno viděli, tak proč kolem toho pořád dělám drahoty? zeptal jsem se sám sebe, v duchu nad tím pokrčil rameny a okolo pasu si ovázal ručník, se kterým jsem už mířil do ložnice.

Jak se otevřely dveře, otočil jsem k nim hlavu a uviděl Ikiho pouze s ručníkem kolem pasu, takže jsem se mohl kochat pohledem na jeho dokonalé tělo. Sakra, už mi je naprosto jasný, jak mu bylo, když jsem to samé udělal já. Musel jsem hlavu znovu zabořit do polštáře, ale moc mi to nepomohlo, protože i přes to jsem ho měl pořád před očima.

Neuniklo mi, jak se na mě Yuu díval a chvilku na to schoval hlavu do polštáře. Měl jsem strašnou chuť ho potrápit, ale bůh ví v co by to přešlo, a tak jsem si řekl, že to odložím do té doby, dokud se plně neuzdraví. Tak jsem se oblékl do spacího a položil se vedle něj. "Ale notak, snad už jsme se viděli, tak na co bořit hlavu do polštáře?" zavrněl jsem a přejel prstem po jeho krku. Tohle jsem si nedokázal odpustit.

Netrvalo dlouho a já cítil, jak se matrace vedle mě prohnula a po mém krku sjel Iki prstem. Na nic moc jsem nečekal, pustil polštář a vrhnul se na Ikiho, na kterém jsem se hned uvelebil. Nehodlal jsem mu odpovídat, protože jsem věděl, že mu je jasné, proč asi jsem to udělal. "Dobrou noc." popřál jsem mu už jenom a objal ho.

Trošku mě svým 'útokem' překvapil, ale široce jsem se usmál a pevně ho objal. "Dobrou noc, Yuu." zavrněl jsem a za chvilku spokojeně usnul.

Byl jsem rád, že jsem ho svým činem umlčel, přesně, jako jsem měl v plánu. Na rozdíl od Ikima jsem neusnul tak rychle, tak jsem si chvilku pohrával s prameny jeho vlasů, ale nakonec jsem přeci jen usnul.

Celou noc jsem spal klidně a ráno jsem se probudil opět dřív, než zazvonil budík. Opatrně jsem se vysoukal z Yuuovo sevření, odešel do koupelny spáchat hygienu a v kuchyni jsem udělal snídani a svačinu do školy. Potom jsem se ale zas vrátil k Yuuovi do postele a přisunul jsem si ho opatrně k sobě. Docela dlouho jsem ho pozoroval, ale pak jsem ho začal lehounce líbat. Stejně by už měl pomalu vstávat.