Keep Calm&Love Senpai

140. kapitola

Pokračování je tady a ve čtvrtek se budete moct těšit na další ^^

Yuu klidně oddechoval. Všude úžasný klid. Tohle jsem nemohl rušit a tak jsem s úsměvem svého drobka pozoroval.

V noci jsem spal klidně, takže o to víc se mi ráno nechtělo vstávat, proto jakmile jsem se probudil a pootevřel oči, hned jsem je zase zavřel a přitiskl se víc k Ikimu. Zajímalo by mě, kolik mám do vstávání ještě času, ale to bych se musel otáčet a za to mi to opravdu nestálo.

Usmál jsem se když se ke mě víc přitiskl. Asi bych ho normálně třeba začal hladit po zádech, ale téměř vždy, když jsem to udělal, jsem ho vzbudil. A to jsem nechtěl. Takže jsem ho jen dál spokojeně pozoroval.

Chvíli jsem jen tak ležel, nad ničím nepřemýšlel a tisknul se k Ikimu, o kterém jsem si myslel, že spí. Pak se ale přeci jen mé myšlenky stočily k velmi rychle se blížícím prázdninám. Těšil jsem se, poprvé jsem se opravdu těšil. Konec konců jsem měl osobu, se kterou jsem je celé mohl prožít. Jen mě stále docela mrzelo, že si budeme muset na veřejnosti dávat bacha, ale to ještě ty zbylé dva roky, co budu na škole, snad vydržíme.

Má pozice mi začala být lehce nepohodlná, a tak jsem se přetočil víc na bok a Yuua u sebe stále držel.

Jakmile se z Ikiho strany objevila nějaká aktivita, otevřel jsem oči a podíval se mu do obličeje. Pro mé překvapení byl vzhůru a vypadalo to, že je už docela rozkoukaný. "Proč nespíš?" optal jsem se ho tiše, i když to byla docela blbá otázka, když i já jsem byl už nějakou dobu vzhůru.

Překvapeně jsem se na něj podíval, ale usmál jsem se a dal mu pusu na čelo. "Protože jsem se vzbudil dřív?" uchechtl jsem se a pohladil ho po zádech.

"A proč to děláš, ty pako?" zakroutil jsem s úsměvem hlavou, ale to jsem mu už nevěnoval úplnou pozornost a zase se k němu pořádně přitulil. Musím si ho užívat, co jen to je možný.

"Protože mě baví na tebe koukat." zavrněl jsem svůdně a na zádech ho začal drbat. Času dost.

Spokojeně jsem zamručel a úsměv se mi ještě o něco rozšířil, když mě začal drbat. "Vždyť říkám, že jsi pako." uchechtl jsem se a chvilku se odmlčel. "Kolik je hodin?"

"Ještě máme půl hodinky na lenošení." odpověděl jsem a přetočil se s ním na záda tak, že ležel na mně.

Nic jsem na změnu polohy nenamítal a hezky se na něm uvelebil. Když tak trochu ještě zabrousím do minulosti, tak je docela vtipná vzpomínka na to, že sebe jsem si vždy představoval jako toho nahoře a teď mám za svou polovičku liliputánského obra.

Zas jsem ho začal drbat a jako bonus dostal pusu do vlasů. "Co by sis dal k snídani?" broukl jsem.