Keep Calm&Love Senpai

93. kapitola

Huráá!! už je to tadyy!! :D  Nebudu to dále natahovat a jen popřeji příjemné čtení ^^

"Vy jste mi utekli...?" říkal zmateně Iato, když jsem přišel a já se musel uchechtnout.
"Až po tom, co skončil film. Trošku jsi to zařízl. Nemáš hlad nebo tak něco?" zeptal jsem se a pomohl mu se posadit, když jsem viděl, jak mu to nejde.
"V pořádku?" znejistěl jsem.
"Jo dobrý, díky. Jen jsem asi ležel dost blbě. Nepodal bys mi vodu?" usmál se na mě a já jen kývl. Vypadal v pořádku, tak jsem se tak nestrachoval a šel mu pro vodu.

"Jasně." přikývl jsem a ještě chvilku zůstal na místě. Pak jsem se ale zvedl a taky se na něj šel podívat. "Dobré odpoledne, ospalče." uchechtl jsem se.

Za chvilku už jsem se vracel se sklenicí vody. "Dobré malý skřete." zaslechl jsem a když už jsem k těm dvěma došel, podal jsem vodu Iatovi. "Díky." řekl prostě a vypil sklenici na jeden nádech.

"Nejsem skřet a už vůbec ne malý! Jsem v průměru!" zatvářil jsem se na oko uraženě. "Možná jsme mu měli pořídit šnorchl, aby se ještě neutopil." otočil jsem se k Ikimu, ale Iato mě stejně asi slyšel.

Jen jsem se uchechtl a pocuchal Yuuovi vlasy.
"Já chápu, že na tebe je sklenice vody jako celý bazén, ale o mě se bát nemusíš." broukl Iato s úšklebkem a já se ze zkušenosti raději k nikomu nepřipojoval a jen je pobaveně sledoval.

Se zdviženým obočím jsem se otočil zpět na Iata. "Mně spíš připadá, že sis ty tu sklenici s bazénem spletl, když se v ní snažíš potápět." nenechal jsem se tak snadno odbýt, i když to tedy bylo dost chabí. Nějak jsem vyšel ze cviku.

"Snažím se pochopit svět z tvého pohledu." zatvářil se jako neviňátko a já si jen povzdechl. Oba jsou si v tomhle velmi podobní.

"Já jsem průměrně vysoký! a navíc ještě ve vývinu!" snažil jsem se to stále ještě uhrát, i když jsem věděl, že Iato je dost silný soupeř. Skoro jsem zapomněl, že tu je pořád s námi i Iki, protože nebylo moc obvyklý, že by byl ticho.

"Ve vývinu říkáš? A co se na tobě ještě může vyvíjet?" Prohlídl si ho pořádně a pak se zas ušklíbl. "Že by ta nudle mezi nohama?" broukl. Tady jsem měl co dělat, abych se neuchechtl, ale zároveň jsem Yuua trochu litoval.

Tak teď jsem už měl na okamžik co dělat, abych zvládl zůstat klidný, ale pak jsem se přeci jen ušklíbl. "Copak? snad se ta tvoje ve vývinu nepozdržela? Protože já nemám problém." založil jsem si ruce na hrudi.

"Je možné, že se pozdržela Ikimu, ale mě určitě ne." uchechtl se a vyplázl na mě jazyk. V tu chvilku jsem celý zrudl. Jak ze stydlivosti, tak i z lehkého naštvání. Jo, on ho měl většího... no a?!
"Iato.. už trochu přeháníte, ne?" snažil jsem se o klidný tón, ale moc se nepovedlo.

Tohle mě docela překvapilo, ale ani v tomhle případě jsem se nenechal rozhodit a pokračoval i přes jeho drobný nesouhlas. "Já si nemůžu stěžovat." řekl jsem nestydatě. Musel jsem bránit Ikiho čest!