Keep Calm&Love Senpai

72. kapitola

"Kočka i koťata jsou v pořádku, ale budou potřebovat doplnit vitamíny. Takže já je připravím a vy si pro ně v pondělí přijďte." nakázal mi veterinář a já souhlasil. Pak už odešel, já ještě donesl pro Iseriho a Sayuri misky s jídlem a my měli zas čas jen na sebe.
"Asi se z vás všech picnu." uchechtl jsem se.

Trošku mě mrzelo, když si koťata odnášel, ale moc dobře jsem věděl, že to je pro jejich dobro a navíc je zítra budeme mít zpátky, takže jsem na to ani nic neříkal. "Ale prosím tě, teď už to zvládneš, ty kozlí porodní bábo." utahoval jsem si z něj. Jak nečekané.

A je to tady, zas si ze mě utahuje. "Štveš mě." odpověděl jsem, vzal ho do náruče a začal se s ním točit. S trochou štěstí se mu i bude motat hlava... i když mě taky.

Začal jsem se smát, když mě vzal do náruče, ale když se se mnou roztočil, smích mě brzy přešel, protože z nějakého důvodu jsem tohle neměl rád a ani jako malý kluk, když jsem se dostal na dětské hřiště, jsem nechodil na kolotoče. "Ne, Ikii, tohle ne, bude mi zle." zanaříkal jsem.

Překvapeně jsem pomalu zastavil a podíval se na něj, ale pak jsem měl co dělat, abych se nesmál. Ten jeho kukuč byl dokonalý! "Nelíbí se nám točení?" zeptal jsem se s úšklebkem, když jsem potlačil potřebu smíchu.

Přitáhl jsem se k jeho krku, do kterého jsem zabořil obličej. "Ne, nelíbí." zamumlal jsem. Vážně jsem byl rád, že přestal, protože jinak by se mohl kochat pohledem na čokoládu a dort, který jsem snědl v kavárně.

Bylo poznat že se mu to opravdu nelíbilo a tak jsem ho více stiskl a lehce se usmál. "Promiň, nevěděl jsem to." omluvil jsem se a došel s ním ke gauči, na který jsem ho položil.

"To je dobrý. Jak říkáš, nevěděl jsi to." usmál jsem se a natáhl k němu ruce na znamení, aby si ke mně sednul.

Usmál jsem se, posadil se na okraj gauče a po malé chvilce ho něžně políbil. "Asi tě naštvu." uchechtl jsem se.

Hned jsem hlavu položil na jeho klín a nadzvednutým obočím se mu podíval do tváře. "Naštveš? a proč?" nechápal jsem, ale stejně jsem měl na tváři trochu pobavený výraz.

Prohrábl jsem mu vlasy a usmíval se. "Víš, měl by ses jít učit." sdělil jsem mu s úšklebkem.

"Nee, teď jsem se pěkně uvelebil." zaprotestoval jsem a přetočil se na jeho břicho a objal ho kolem pasu.

Jen jsem se uchechtl, jednu ruku mu dal na záda a druhou ho začal drbat ve vlasech. "Ale zítra se učit budeš." řekl jsem a to takovým tónem, aby poznal, že to tak prostě bude.

"No jo, fajn. Hlavně, že se nemusím učit teď." pootočil jsem hlavu, abych na něj aspoň trochu viděl a bylo mi pořádně rozuměl a uchechtl jsem se.

Ještě chvilku jsem ho hladil, drbal ve vlasech ale pak jsem si lehl, a to tak že jsem si položil hlavu na jeho nohy, stejně jako on mě, takže jsme na sebe mohli oba koukat. (69!!! :'D)