Keep Calm&Love Senpai

31. kapitola

Ano, ano, já vím, zase to kapitolu přidávám takhle pozdě, ale ono to vypadá, že se to stane asi mojí téměř každodenní rutinou, takže za to se předem omlouvám :D

Už jsem se bál, že bych to musel vysvětlit víc, ale to, co vypustil z pusy, jsem tedy opravdu nečekal. Nechápavě jsem zamrkal, a pak zatřásl lehce hlavou, abych se z toho překvapení probral. "N-ne. To ti neudělám. Děsně... děsně to bolí a ty jsi..." chtěl jsem říct malý, ale nechtěl jsem ho urazit. "Jsi... oprati mně tak... drobný... nechci ti ublížit Yuu." dořekl jsem to už s lehkým úsměvem a prohrábl mu vlasy.

"Blbe." odtáhl jsem se od něj a cvrnkl ho do čela. "Když mi nebudeš chtít ublížit, tak mi neublížíš. Vím, že to bude minimálně ze začátku trochu bolet, ale s tím do toho jdu. Navíc, když mě... no, připravíš... tak to nebude tak hrozný." u těch posledních slov jsem trochu zčervenal a musel uhnout pohledem. "Každopádně ti věřím a chci to s tebou zkusit."

"Uhmm..." usmál jsem se a dal si ruku na místo, kam se trefil. "Já... moc si toho vážím, ale..." Bože, jsem tak na nic!! zas jsem byl rudý až na...( 8==> xD) ehm, všude! "...sakra, já nevím, jak má jako nějaká příprava vypadat... nic o tom nevím... dřív jsem si nemyslel, že bych mohl skončit s klukem, takže... jedině, když mě povedeš..." Nemůžu uvěřit, že bych to vůbec svolil!! chudák Yuu... vždyť mu to ublíží...

Usmál jsem se a byl rád, že na to přistoupil. Ale počkat... jak povedu?! Okamžitě jsem při pomyšlení, že bych mu měl popisovat, co má jak dělat, zrudnul. "Prostě... mě musíš postupně... no to... roztahovat, aby to pak tak nebolelo." snažil jsem se mu to stručně vysvětlit a doufal, že to bude stačit, protože už teď jsem rudý, jako už ani nevím co.

Roztahovat?! to jakože mám...? "Uhmm... d-dobře asi... asi chápu, jen... aspoň mi říkej, jestli... to nedělám špatně... a kdyby to bolelo, tak se taky ozvi." Pomalu jsem se s ním zvedl do sedu a rukama mu pomalu sjel na zadek. Ještě jsem se Yuuovi podíval do očí, jestli si to třeba náhodou nerozmyslel.

Přikývl jsem a ještě ho políbil, protože bylo vidět, že je ještě trochu na pochybách. Pak už jsem mu dal jen ruce kolem krku a lehce se nadzvedl, aby měl lepší přístup.

Jeho polibek mě trošku uvolnil a když se nadzvedl, opřel jsem si radši hlavu o jeho rameno a postupoval po hmatu. Byla to jen chvilka a já prsty přejel po jeho vchodu a lehce na něj zatlačil. Musel jsem polknout a až potom jsem se odvážil s prsty lehce pohybovat do stran.

Trochu jsem ztuhnul a zároveň se mírně ještě o kousek nadzvedl, ale okamžitě jsem se vrátil zase do stejné pozice, jako předtím a znovu se úplně uvolnil. Věděl jsem, že takhle to bude lepší a to nejen pro mě, ale i pro Ikiho, a tak jsem se snažil být dál prostě v klidu. Byl to hrozně zvláštní pocit, když jsem nic takovýho předtím ještě nezažil. Zvláštní, ale rozhodně ne nepříjemný.

Všiml jsem si toho pohybu, ale když se zas vrátil na původní místo, vypadal klidně. Už jsem do něj chtěl pomalu strčit jeden prst, ale pak mi došlo, že za sucha to asi nebude zrovna lehké, a tak jsem si dal ruku k puse. Chvilku jsem váhal, ale prsty jsem si nakonec dal do pusy a naslinil je. Potom jsem vrátil ruku zpět a tentokrát do něj pomalu začal vsouvat jeden prst. "Dobrý..?" zeptal jsem se ho s obavou v hlase.