133. kapitola

621 68 14
                                    

Tak jsem hejbla zadkem a vy tady máte pokračování včas a dokonce ani ne zas tak pozdě. Snad se bude líbit ^^








Usmíval jsem se jako měsíček na hnoji a i když jsem už jedl, vždy jsem to, co mi dal před pusu, snědl, včetně toho, co v misce nakonec zbylo. "Dojdu to umýt." usmál jsem se, ještě ho jednou políbil a už jsem i s miskou mířil do kuchyně.


Po tom, co mě Yuu opustil, jsem konečně vstal a převlékl se do čistých věcí. Ještě jsem chvilku přemýšlel, ale nakonec jsem šel za ním, jestli nechce s něčím pomoct.


V kuchyni jsem kromě misky si opláchl i ruku, protože mi na ní zbylo ještě trochu spermatu a pak ještě nakrmil kočičáky. Koťata už samozřejmě běhala všude kolem a nejen, že se kočkovala mezi sebou navzájem, ale tyranizovala i chudáka Iseriho. Byla sranda je sledovat, tak jsem se posadil na zem vedle jejich pelíšku a tiše je pozoroval.


Našel jsem svého miláčka u kočičího pelechu, jak pozoruje ty koule chlupů. Lehce jsem se uchechtl a posadil se k němu s úsměvem. Taky jsem začal pozoroval koťata a o Yuua jsem si po chvilce opřel hlavu.


Usmál jsem se, když se posadil vedle mě a jakmile si o mě opřel hlavu, opřel jsem se o ni i tu svou. "Aoma si jedno nebo možná i dvě koťata vezme." pravil jsem k němu nespouštějíc z očí dovádějící koťata.


"Opravdu? Bylo by to skvělý." Objal jsem ho ještě kolem pasu a užíval si jeho přítomnost. "Jak ti to vlastně šlo zatím ve škole?" musel jsem se zeptat, i když vím, že tohle téma nemá v lásce.


Až teď jsem si uvědomil, že v nemocnici jsme se o škole vlastně ani nebavili a asi bych se snažil od tohoto tématu normálně utéct, ale dnes výjimečně ne. "Ale jo, dobrý. Podařilo se mi vytáhnout tři předměty, takže propadám už jen ze dvou a ty bych si chtěl opravit další týden." pochlubil jsem se mu. No, ono asi se není moc co chlubit, že budu mít na vysvědčení samé čtyřky, ale u mě je to obrovský pokrok.


Příjemně mě překvapil a tak jsem ho políbil na krk. "To je skvělý. Jsem na tebe mooooc pyšný." zavrněl jsem. "Budeš s tím posledním chtít pomoct?"


Úsměv se mi díky polibku na krk ještě více rozšířil. "Chtěl jsem tě překvapit. A jak chceš. Asi bych to zvládl i sám, ale se skvělým učitelem by to bylo určitě lepší." uculil jsem se.


"Stejně už není pořádně co probírat. Jen opakovat. Takže to bude dobrý." ujistil jsem ho a zavřel oči.


"Dobře, děkuju." odpověděl jsem vděčně a na chvíli se opět zahleděl jen na koťata. "Jo a mám tě pozdravovat od Meg a i všech ze třídy. No a asi i lidí z ostatních tříd. Jsi na škole docela oblíbený, především u holek." poslední část jsem spíše zabručel. Nikdy jsem nic proti žádné holce od nás ze školy neměl, ale od té doby, co mi neustále očumují Ikiho, je skoro nemůžu vystát.

Keep Calm&Love SenpaiKde žijí příběhy. Začni objevovat