Keep Calm&Love Senpai

161. kapitola

Do polibku jsem se zapojil a když jsem se odtáhl, abych koukl na ty dva, Arady už měla v rukou obě koťata a Iato ji objímal. "No, nedáte si něco?"

Při polibku jsem mu ještě zezadu rukou prohrábl vlasy, ale pak již i já přesměroval pohled k těm dvěma. "Jo, řekněte si. Však tady nebudeme jen tak stát." přitakal jsem Ikimu.

"Já bych si po téhle zradě dal kafe." pousmál se a Arady jemně zatahal za vlasy.
"Mm... Mohla bych poprosit o čaj?" usmívala se. Já přikývl a nechal je posadit se na gauč, zatímco jsem šel udělat kafe a čaj.
"Yuu? Dáš si taky něco?"

Na chvilku jsem zapřemýšlel a nakonec přikývl. "Jo, když tak taky čaj. Chceš pomoct s něčím?" zeptal jsem se pro jistotu.

"Ne ne, to je dobrý. Běž za nimi." usmál jsem se a šel jim to připravit.

"Fajn." přikývl jsem a šel tedy za nimi do obýváku, kde Arady se zrovna mazlila s koťaty a vymýšlela jim jména. Snažila se do toho zapojit i Iata, ale ten zrovna dvakrát ochotně nespolupracoval a raději vždy řekl, že všechna jména co ona vymýšlí jsou pěkná, a tak mu to je jedno.

Během chvilky jsem měl hotovo, a tak jsem jim donesl jejich objednávku.
"Děkuju Iki." usmívala se Arady a Iato ji objímal.
"Dík. I za ty koule chlupů." uchechtl se, ale najednou měl v očích náznak toho, že mi to jednou oplatí.

Stále jsem se musel usmívat nad tím, jak je Iato z našeho dárečku nadšený, ale i přes jeho 'nadšení' jsem věděl, že o ně bude dobře postaráno. "Děkuju." pousmál jsem se, když přede mnou přistál hrnek s čajem. Na gauči bylo ale už málo místa, tak jsem se zvedl, aby si mohl Iki sednout... a já se na něm uvelebit.

Ihned jsem se posadil a Yuua posadil na sebe. Nezajímá mě jestli nechtěl, ale dle jeho výrazu byl spokojený. Arady se na mě zkoumavě zadívala a drcla do Iata.
"Zlato, že má Iki delší vlasy, než předtím?" uculila se a prohrábla mi vlasy. Iato se hned na to krátce zasmál.

Okamžitě jsem se na Ikiho i já podíval a zkoumavě si ho prohlížel. "No jo, vážně." potvrdil jsem a jemně mu zatahal za jeden z delších pramenů. Tak samozřejmě, že mu ty vlasy povyrostly, ale jak ho mám každý den na očích, tak mi to ani nepřijde. Vidím to až tehdy, kdy jsem ho uviděl poprvé a teď.

"Mhh..." zavrněl jsem, když mě jemně zatahal za pramen vlasů, ale pak mě za vlasy zatahal Iato, a to tak silně, že jsem sykl a 'padl' na jeho rameno. "Hej, ale dost! Nechte moje vlasy!" zaprskal jsem a zas se narovnal.

"Iato!" zamračil jsem se na něj a Ikimu dal pusu na tvář jako bolestný. "Doufám, že ti ta koťata nakadí do bot." ušklíbl jsem se podobně, jako se právě šklebil on.

"Jestli to udělají, tak vám je sem zase donesu." usmál se Iato a dal Arady pusu na krk, z čehož ona zrudla a naklonila hlavu tak, aby na jejím krku žádná další pusa přistát nemohla.
"Iatoo... tam ne." zakňučela. Bylo to roztomilý a já jako dík za pusu na tvář dal pusu Yuuovi na ouško.

Tiše jsem se z Arady reakce uchechtl, ale pak zase spokojeně zamručel, když mně přistála pusa na uchu. Opřel jsem se Ikimu o hruď a znovu se podíval na ty dva. "No a je něco nového?" zeptal jsem se s úsměvem.