Keep Calm&Love Senpai

95. kapitola

Pokračování!! x3

Všichni už připravení jsme nasedli do mého auta. Odvezl jsem nás k Iatovi, na kterého jsme v autě počkali. "Seš rád, viď?" usmál jsem se na Yuua, který netrpělivě sledoval vchodové dveře.

Už jsme čekali na Iata před jeho domem a já byl celý natěšený. "To se mě vážně ptáš?" uchechtl jsem se a otočil se k němu.

"Pořád jsem příšerný učitel?" Broukl jsem. Za chvilku už Iato vylezl z domu a dva velké pytle i s menším batohem s věcmi nám dal do kufru a už nasedl.
"Snad to bude stát za to." usmál se.
"Já myslím, že Yuua jsem naučil střílet dobře." ušklíbl jsem se a už jsme jeli k jedné opuštěné budově v nedalekém lese. Byla v dobrém stavu, takže jsem se nemusel strachovat, že se pod někým něco propadne a vždy tam byla sranda.

"Ty jsi věděl, že jsem to tak nemyslel." zabručel jsem, ale to už Iato vyšel ven z domu. Vše naložil do auta a už jsme vyrazili na pro mě neznámé stanoviště. Potěšilo mě, když Iki vlastně řekl, že střílím dobře, takže doufám, že teď mi to k něčemu bude. Přeci jen, ještě jsem na pohyblivý terč nestřílel.

"Jsme tady!" oznámil jsem Yuuovi slavnostně a zaparkoval jsem. Iato šel hned připravit chrániče i zbraně. "Zvládneš to?" ptal jsem se a on kývl, tak jsem dal Yuuovi ruku kolem ramen a šli jsme si to projít. "Iato vše připraví a já ti to tady ukážu, abys nebyl v nevýhodě." vysvětlil jsem mu a začal ho provázet nejdřív kolem budovy, abych mu ukázal, kam až maximálně může jít. Za prvé, aby se neztratil a za druhé, aby jsme si hru vůbec užili. Potom jsem mu ukázal i vnitřek budovy a zakázal mu jít jedině na střechu a do sklepa. Ten byl zatopený a byly tam všude ostré a rezavé předměty. Budova byla stavěná podobně jako panelák. "Stačila prohlídka?" usmál jsem se.

Iki mě provedl po budově, takže už jsem byl tak nějak v obraze a věděl jsem, kam bych se mohl schovat například pro nečekaný útok nebo kam se naopak před útokem schovat. "Jo, myslím, že jo." přikývl jsem s úsměvem.

"Tak pojď." usmál jsem se, políbil ho a odvedl zas k autu.
"Není toho nějak víc?" zeptal jsem se zmateně Iata, který toho měl sebou víc, než jsem si pamatoval.
"Jo. Hodně mě to bavilo a tak jsem si spoustu věcí dokoupil." broukl spokojeně a každému z nás dal chrániče, masku na tvář, malou zbraň na krátkou vzdálenost a velkou zbraň na dálky. Vypadala trochu jako sniperka a k tomu i pásek se zásobníky kuliček.
"Každý má jinou barvu." pochlubil se. "Já mám červenou, ty Yuu máš růžovou a TY máš bílou." zatvářil se jako andílek, ale mě hned došlo, že si z nás dělá srandu.
"Ty si to užíváš, že jo?" uchechtl jsem se a navlékl si chrániče i masku. Bude sranda až bude mít bílou všude!!

Vážně jsem doufal, že si dělá srandu s tou barvou, i když jsem věděl, že u Iata bych se opravdu neměl divit ničemu. Navlékl jsem si všechny chrániče, co jsem dostal a za chvíli jsem už byl připravený.

Větší zbraň jsem si dal za popruh na záda. Iato ještě vytáhl kostku a papír s očíslovanými záchytnými body kolem kterých jsem samozřejmě s Yuuem prošel. Takhle jsme si losovali začátek hry vždycky. Nejdřív jsem si s kostkou hodil já tak, aby jí ti dva neviděli a na papíře si našel, kam mám jít. Já začínám u malého jezírka. Potom si házel Iato a nakonec i Yuu.
"Tak jo, teď na svá místa. Tam každý napočítá do stovky a pak hrajem!!" řekl Iato a rozeběhli jsme se každý jiným směrem.