Keep Calm&Love Senpai

148. kapitola

Auto právě zastavovalo před domem a mně se v hlavě prohánělo spousty možných nápadů, co by na mě mohlo čekat. Jak psal Iki, taxík byl zaplacený, takže jsem se nemusel o nic starat a při vystupovaní jen poděkoval za odvoz. Opatrně jsem otevřel dveře do domu a nakoukl dovnitř. Všude byla tma a ticho. Zavřel jsem za sebou a zul si boty, když v tom jsem si na botníku všiml vzkazu od Ikiho, že čeka v ložnici s překvapením, nad čímž jsem se musel pousmát. Vyšel jsem tedy k jejím dveřím a cestou musel dávat pozor, abych nepřišlápl nějaké z koťat, která se potichu plížila na zemi a číhala na své sourozence. Vzal jsem za kliku a vešel do ložnice, kde na mě měl Iki údajně čekat. Překvapeně jsem zamrkal, když jsem ho uviděl ležet na posteli celého nahého, jen s ručníkem přes rozkrok a k tomu všemu tělo polité čokoládou, která mu převážně na hrudi vytvářela všemožné klikaté cestičky a utrvary. Koutky se mi zvedly v úsměv a já zpočátku vážně nevěděl, co na to mám říct. "Iki, co vyvádíš?" zasmál jsem se, ale tentokrát jsem se nesmál jemu, ale smál jsem se z radosti, co pro mě udělal. "To kvůli mně?" zeptal jsem se až nevěřícně a nemohl se přestat usmívat.

Tiše a trpělivě jsem vyčkával na svého úžasného miláčka, který nyní přišel a i přes mou duševní přípravu jsem se neubránil lehkému začervenání, ale usmál jsem se. "Kvůli komu jinému bych to měl jako dělat?" zavrněl jsem a přivřel oči. "Miluju tě a udělal bych pro tebe snad cokoliv."

Úsměv se mi ještě více rozšířil a já se rozešel k posteli, přičemž jsem ze sebe začal sundavat oblečení, ale trenky jsem si prozatím nechal, ty půjdou dolů později. "Já tě vážně strašně miluju." zavrněl jsem mu těsně před rty, když už jsem byl u něj v posteli. Rukou jsem mu vjel do vlasů a své rty přitiskl na ty jeho.

Usmíval jsem se a koukal do těch úžasných očí. "Taky tě strašně moc miluju." broukl jsem těsně před tím, než mě políbil. Zavřel jsem oči a stejně jako on mě, i já jsem mu vsunul ruce do vlasů, kde jsem ho jemně hladil a polibek jsem co nejvíc prohluboval.

Polibek jsem si užíval co jen to šlo. Miloval jsem to. Miloval jsem jeho. Je to pro mě ten nejúžasnější chlap pod sluncem a já stále nemůžu pochopit, jak mě mohlo takové štěstí potkat. "Jak se mám kruci dostat k té čokoládě, když se nezvládám odtrhnout od tebe?" zasmál jsem se krátce a vtiskl mu další polibek.

Zasmál jsem se s ním, i když mě to moc potěšilo a zahřálo u srdce. Ale smích byl umlčen jeho rty, které jsem po chvilce lehce kousnul. "Tak si dej obojí." zavrněl jsem, prstem si setřel trochu čokolády z břicha, prst olízl a pak ho začal líbat a dělit se s ním o tu chuť.

Trochu mě překvapilo, že čokoládu olízl, ale rozhodl jsem se to neřešit. Je to jen trocha a já nebudu dělat z komára velblouda. "Mmhh... jen doufám, že je ta čokoláda dietní." neodpustil jsem si alespoň malé rýpnutí s uchechtnutím, ale pak jsem už si hodlal vychutnat dva v jednom, Ikiho polibek v čokoládě!

Líbal jsem ho, dokud nám z polibků chuť čokolády nezmizela a až pak jsem se lehce odtáhl a usmál. "Ani nevíš, jak moc bych se na tebe chtěl vrhnout." zavrněl jsem. "Ale nechci všechno zaprasit tou čokoládou... Takže lízej." uchechtl jsem se a představil si, jak bude koukat na to další překvapení mezi mýma nohama. Tedy, ne že by má chlouba nebyla dost velkým překvapením, jenže i tam jsem si dal čokoládu. Ale jinou. Bílou (tak prej čokoláda xD). Jenže tahle už dávno netekla, protože ztuhla.