Keep Calm&Love Senpai

103. kapitola

Pokračováníí ^^

Ráno mě vzbudil budík, který jsem rychle vypnul, abych nebudil Yuua. Opatrně jsem se vyhrabal z postele, navlékl si své boxerky a se zívnutím odkráčel z ložnice. Vůbec mi nedocházelo, že doma už bude Iato, na kterého jsem narazil ve dveřích koupelny.
"Oh, pán domu vstal a je nahýýý." spustil na mě pobaveně.
"Mám boxerky, to stačí." zabrblal jsem a prošel kolem něj, abych mohl spáchat ranní hygienu.
"Já jen... příště potišeji." broukl mi do ucha s úšklebkem a já se na něj nevěřícně zamračil. "Psal jsem, že se vrátím později, tak ať na mě s jídlem nečekáte. Přesný čas nebyl určený." vyžíval se v tom a já zrudl až na prdel.
"N-Nic se nestalo, to... t-to.." brblal jsem blbosti a nakonec ho od sebe vyhnal a v koupelně se zamkl. Po všem, co jsem tam musel udělat, jsem se vydal do ložnice s novými prostěradly, jenže mi spadla brada snad až ke kotníkům, když jsem spatřil, jak se Iato rozvaluje těsně u MÉHO NAHÉHO MILÁČKA!! Ten jeho úšklebek se nedal s ničím splést. Chce mého broučka vzbudit.

Ještě po zazvonění budíku jsem nerušeně dál spal, jenomže mi zmizelo z postele Ikiho příjemné teplo, což mi spánek už krapet narušilo a já se postupně začal probírat. Těsně před úplným probuzením se ke mně to příjemné teplo vrátilo, a tak jsem nijak neváhal a znovu se k němu přilísal a chtěl znovu upadnout do spánku, jenže mě Iki začal budit, tedy myslel jsem, že Iki. Ve snaze ho přemluvit ještě k alespoň pěti minutám jsem ho políbil na krk, ale... tady bylo něco divně, protože on nevoněl, jako můj Iki. Pootevřel jsem tedy oči a naskytl se mi nemilý pohled. "Iato!!!" zařval jsem snad na celý dům a okamžitě se od něj co nejrychleji odtáhl, přičemž jsem si hlídal peřinu, aby ze mě nesjela.

Ahh!! Chudák můj! Po překonání počátečního překvapení jsem se k nim hned rozeběhl, abych Iata odtáhl z ložnice. On se neskutečně nahlas smál a zas se začal po Yuuovi sápat se slovy: "Tak ty se ke mně přitulíš, dáš pusu a najednou mě nechceš? Ohhh, ale notááák. Ještě pusuuu." Příšerně se u toho smál, téměř drtil mého miláčka, který se snažil, aby mu nesjela peřina, a pohledem mě provokoval.
"Iato, ty pošuku!!" soptil jsem, chytil ho pod rukama a začal táhnout z ložnice.
"Néééé!! když už, tak kazišuk!" smál se dál a špulil pusu na Yuua.
"Jdi ... pryč!." odbyl jsem ho a zabouchl za ním dveře, které jsem přestal hlídat, až když jsem slyšel vzdalující se kroky.
"Dobrý?" zeptal jsem se starostlivě Yuua a posadil se na kraj postele.

Snažil jsem se od něj zase odtáhnout, když si mě chytil a drtil ve svém objetí. Byl jsem úplně rudý a už se nezmohl téměř na nic, než kňučení, aby toho nechal. Osvobodil mě od něj až Iki a já se okamžitě zahrabal pod peřinu. "Asi jo." špitl jsem a peřinu si stáhl pod oči, abych na něj viděl.

Vydechl jsem a pohledem propálil dveře, než jsem zas koukl na něj. Takhle vykulený, stydlivý a schovaný byl naprosto rozkošný. Musel jsem se usmát a nakonec i lehce uchechtnout. Měl vlasy do všech stran, byl rudý, což téměř splývalo s barvou očí i vlasů, takže to byl pohled jako na špatně upravenou fotku. Přitáhl jsem si ho k sobě tak, aby mu nesjela peřina, opřel zády o svou hruď a začal mu prohrabávat vlasy, které jsem pak taky upravil v rámci možností. "Tak, a jsi zase krásný." zavrněl jsem mu do ouška, které jsem políbil. "Klidně ještě můžeš hodinku ležet až převléknu peřiny." usmál jsem se na něj.