Keep Calm&Love Senpai

81. kapitola

Ahoj, omouvám se, že jsem kapču nepřidala už včera, jak jsem slíbila, ale i přes to, že mám praxi, tak nemám takovou pohodku, jakou jsem si myslela, že mít budu. Do dneška jsem musela udělat články v angličtině, na zítřek musím dodělat prezentaci a zítra se musím učit na dva testy, abych dostala jedničku na vízo, takže snad chápete a omluvíte, že těch kapitol nebude tolik, jak jsem původně myslela a slibovala.
Teď jsem si ale dala na chvíli pauzu, abych vám sem hodila alespoň to, co už mám opravený, tak snad si hezky počtete :)

Když jsem se ráno probudil, bylo mi zle od žaludku. Určitě to bylo z toho, že jsem nic nejedl, takže jídlo by asi bylo řešením, ale na to jsem momentálně neměl ani pomyšlení. Musel jsem se od Ikiho odtáhnout, protože jak mě objímal, tak tím mi tlačil na břicho a bylo mi ještě hůř. Moc jsem nevěděl, co dělat. Měl bych asi vstát a začít se připravovat, ale když mně se tak strašně moc nechtělo.

Spal jsem přerušovaně a snažil se už opravdu uklidnit svojí touhu něco dělat. Ráno jsem několikrát krátce otevřel oči, ale nezvedal se dokud nezazvonil budík, kterého jsem se lekl a tak jsem sebou škubnul. Škola! musím vstát! Těžce jsem se zvedl z postele a došel ke skříni, kde jsem se oblékl a potom vyrazil do koupelny, abych se zkulturnil. Připadal jsem si strašně těžký a každý složitější pohyb mi dělal trochu problém.

Zaznamenal jsem, že Iki vstal, ale nebyl jsem schopný na to nijak reagovat a až po nějaké době se mi podařilo vstát z postele. Zamířil jsem do kuchyně, kde jsem začal připravovat snídani, ale jen pro Ikiho, protože jsem nevěřil, že by ve mne to jídlo dlouho vydrželo.

Mířil jsem už do kuchyně, kde byl Yuu, kterého jsem zezadu objal a dal mu pusu do vlasů. "Dobré ráno." broukl jsem a otočil si ho, abych mu mohl dát pusu, ale zarazil jsem se. "Je ti dobře?" zeptal jsem se starostlivě a pohladil ho po tváři.

"Dobré ráno." odvětil jsem mu, když už si mě otáčel k sobě. "Je mi jen trochu blbě, nemusíš si dělat starosti." pokusil jsem se o úsměv, ale moc mi to nevyšlo, a tak jsem se raději otočil zpátky k lince.

Vydechl jsem, dal vařit vodu a pak jsem ho vzal do náruče a odnesl ho do postele, kde jsem ho přikryl. "Donesu ti čaj, dnes budeš doma ,tak zůstaň v posteli." řekl jsem, dal mu pusu a odešel do kuchyně, kde jsem mu udělal černý čaj.

Než jsem stačil cokoliv namítnout, už jsem ležel v posteli. "Ale Ikiii... já to zvládnu." zaprotestoval jsem, i když jsem věděl, že mi to asi k ničemu nebude a podíval jsem se mu do tváře. Bylo vidět, že je ze včerejška unavený.

Už jsem mu donesl konvici s čajem, k tomu i pár suchých rohlíků a sáček piškotů, kdyby měl hlad. Vše jsem položil na noční stolek a sám se posadil na okraj postele a dal mu ruku na koleno. "Jen odpočívej, ve škole jsi se hodně zlepšil, takže nemám důvod tě tam za každou cenu hnát." pousmál jsem se a prohrábl mu vlasy. "Pokus se ten čaj vypít, dokud je teplý." doporučil jsem.

Jen jsem si povzdechl a peřinu si přetáhl přes půl obličeje. "No jo." zamumlal jsem a přivřel oči. "Dík." dodal jsem ještě, abych nevypadal jako úplný nevděčník.