Keep Calm&Love Senpai

39. kapitola

Tss! Tak já se tady v noci patlám s opravením kapitoly a teď zjistím, že se nezveřejnila xD no nic, nevadí, takže teď tady máte další kapitolu a můžete za chvíli očekávat další ^^

Doma jsme byli za chvilku, a když už jsme byli v baráku, prohrábl jsem Yuuovi vlasy a v klidu se zeptal. "Chceš ještě něco nebo si lehneš?"

"Ještě si dám zbytek té polívky, co jsme měli, mám hlad. Dáš si taky?" koukl jsem na něj už trošku ospale.

"Sněz si to. Já ti udělám svačinu na zítra... jestli vůbec vstaneš." usmál jsem se a šel do kuchyně kousek napřed. Hned jsem začal krájet chleba a mazat na něj máslo.

"Jo, tím si taky nejsem úplně jistý." zasmál jsem se a ohřál si polívku, se kterou jsem se posadil ke stolu a rychle jsem ji začal jíst. Byla sice horká, tak jsem si trochu spálil jazyk, ale to mě nijak zvlášť netrápilo.

Svačinu jsem mu zabalil do sáčku a dal jí do lednice. "Já už si půjdu lehnou. Doufám, že přijdeš co nejdřív." oznámil jsem mu lehce svůdně ještě, než jsem odešel. V ložnici jsem se převlékl do spacího, lehl si, zavřel oči, ale stále jsem vnímal okolí.

Měl jsem zrovna plnou pusu, tak jsem nemohl odpovědět, ale o to jsem ještě zrychlil a za chvíli jsem už odkládal umytou misku na odkapávač. Vlítl jsem do pokoje, kde jsem se převlékl a už si to zamířil k Ikimu do ložnice. Potichu jsem dveřmi vklouzl dovnitř, protože jsem nevěděl, jestli už náhodou nespí. Sice to je jen pár minut, co si mohl lehnout, ale já bych za tu dobu už byl schopný usnout. "Spíš?" šeptl jsem tiše.

Usmál jsem se, ale neotevřel oči. "Ještě ne, čekal jsem na tebe." odpověděl jsem mu tiše a až pak otevřel jedno oko, abych se na něj podíval.

Uculil jsem se, přihopkal k posteli a hned vlezl k němu pod peřinu. Okamžitě jsem se k němu přitulil a nasál jeho vůni. Takhle mi bylo stejně nejlíp. "Dobrou."

"Dobrou." šeptl jsem, jednou rukou jsem si ho k sobě ještě trošku víc přitiskl a uvolnil se, abych už mohl poklidně spát, což bylo za chvilinku.

Než jsem usnul, měl jsem úsměv na tváři a myslím, že i dlouho poté. Spal jsem jako zabitý po celou noc, dokonce se mi ani nic nezdálo nebo jsem si to při nejmenším nepamatoval. Šli jsme spát o dost později, než normálně, tak se člověk taky nemůže divit.

Spal jsem celou noc klidně až do rána, a ani budík mě nevzbudil. Dokonce se mi zdálo něco pěkného.

Ráno jsem jen lehce zamžoural, když se rozeřval budík, ale nějak moc jsem to neřešil, jen jsem se po něm natáhl, vypnul ho a dál hezky u Ikima spal. Ne, dneska se mi do školy opravdu nechce.

Spal jsem asi až do dvou hodin a když jsem se probudil, Yuu ležel stále u mě. Jen jsem si povzdechl a neřešil to. Nedivil jsem se tomu, že stále spí. Přeci jen jsem sám spal až do teď a navíc jsem si to s Yuuem na své hrudi užíval. Tak jsem se zavřenýma očima čekal do té doby, než se i on probudí.