Keep Calm&Love Senpai

142. kapitola

No jo, vy úchyláci, už to tady máte. Stejně moje kecání přeskočíte, tak to nebudu prodlužovat.
Příjemné čtení ^^

Pomalu jsem do něj vtlačil první prst a široce se usmál při pohledu do jeho tváře. Po chvilince jsem do něj s prstem přirážel a různě s ním kroutil. Ten lubrikant byl skvělý nápad. Šlo to skoro samo. Když jsem se vynadíval na jeho tvář, zas jsem se zoubky začal věnovat jeho bradavkám.

Vydechl jsem všechen přebytečný vzduch a přitom zavřel oči, když jsem ucítil, jak do mě začíná konečně pronikat a následně mě i dráždit. Sex s Ikim jsem si vždycky užil, ale myslím, že dnes to bude ještě lepší.

Měl jsem pocit že už zvládne i druhý prst a tak jsem ho pomalu přidal. Opět jsem se začal soustředit na jeho přípravu a 'omylem' jsem začal dráždit jeho citlivé místečko.

Jednou rukou jsem mu vjel do vlasů, ve kterých jsem ho začal něžně vískat, ale když narazil na TEN můj bod, nechtěně jsem to trošku z překvapení zatahal. "I-Ikhii..." zavzdychal jsem hlasitě jeho jméno a když jsem si uvědomil, že jeho prameny stále svírám v ruce, začal jsem stisk pomalu povolovat.

Trochu jsem zatnul zuby, když náhle stiskl mé vlasy, ale nehodlal jsem přestat. Po chvíli jsem přidal i třetí prst a dál ho opatrně připravoval na ten maratón, který mám v plánu. Spíš pro něj. Aby mě nezačal moc poučovat o tom, jak se mám šetřit.

Už jsem si dával větší pozor, abych to Ikimu neznepříjemňoval nebo mu nakonec doopravdy něco neudělal. Jen jsem nechal z úst občas uniknout již nezadržitelný sten, ale jinak jsem měl své tělo již plně pod kontrolou. Tedy téměř. Jakmile do mě totiž vsunul třetí prst, věděl jsem, že už mi asi bude stačit jen málo. "Ik... Iki-ah..." pokusil jsem se Ikiho alespoň upozornit, ale vyznělo to jen jako jeden z mnoha stenů, které se místností rozléhaly, a protože jsem věděl, že další pokusy skončí úplně stejně, raději jsem se svůj vrchol pokusil ještě o něco oddálit.

Moc se mi líbilo jak sténal. A chtěl jsem, aby sténal ještě o něco víc... tak jsem ještě s přírazy zrychlil a začal mu na hrudi dělat malé cucflíčky.

"Aaaahh..." zasténal jsem ještě víc, ale to už byl okamžik, kdy jsem věděl, že ať se budu snažit, jak se budu snažit, během pár dalších přírazů se prostě udělám a taky jsem měl pravdu, takže během pár okamžiků jsem se už začínal vydýchávat. "Já... jsem to nemohl už vydržet... nešlo to." řekl jsem zadýchaně a čelem se opřel a jeho hlavu.

Awww je tak roztomilýý. "To je dobrý. To mi vůůůbec nevadí." Usmíval jsem se a víc se položil, takže jsem na něj měl krásný úhel pohledu. "Sundej si to už úplně." Zatahal jsem ho za tepláky, které měl díky mně stažené až pod zadkem.

Už jsem nic neříkal, jen přikývl a poslušně si tepláky rovnou i s boxerkama stáhnul a hodil vedle postele, aby nám to tady nepřekáželo.