Keep Calm&Love Senpai

107. kapitola

Nakonec jsem tu šílenou myšlenku přeci jen zahnal. Stejně by to nemělo cenu, když tam byl Iki jen tak krátce, tak co. Alespoň jsem se převlékl do domácího, protože to jsem za celou dobu neudělal. Konečně už uběhla půl hodina, a tak jsem netrpělivě v obýváku očekával Ikiho příchod. Za chvíli jsem zaslechl vrznout dveře, a tak jsem hned vyskočil na nohy a šel se mrknout, jestli je to Iki. Samozřejmě, že byl, kdo jiný asi. "Tak co, jaký to bylo?" zeptal jsem se a pohled mi spočinul u toho, co přinesl.

"Musím říct, že jsem se dobře pobavil i najedl." zavrněl jsem a všiml si jeho pohledu. Musel jsem se usmát. "Neboj, tohle ti nikdo nesní." Předal jsem mu talíř a dal pusu na čelo. Hned na to jsem se s ním šel posadit na gauč. "V klidu si dej. Je to lahůdka."

"Já nic z toho nechci." zabručel jsem nakonec, když už jsem seděl zase na gauči a dal mu talíř zpátky. Od Aoma nechci nic, i když je pravda, že to voní krásně.

"Ani kousek? Mohl bys aspoň ochutnat." snažil jsem se mu domluvit, i když jsem moc nevěřil tomu, že by si vzal.

"Ne, nic od něj nechci." zakroutil jsem nekompromisně hlavou. Máme tady svoje jídlo, tak nemusím jíst tohle od Aoma.

"No tak jo." Vzal jsem ten talíř a šel ho uklidit do trouby, aby si třeba zítra někdo mohl dát a pak mě napadlo, jak bych ho mohl 'nechtěně' nalákat. Do pusy jsem si dal kousek toho šťavnatého masa, vrátil se zpět a těsně před tím než jsem si sedl na gauč jsem maso spolkl. V puse stále zůstávala ta lahodná chuť a já se na něj usmál. "Tak co že to máme v plánu?" broukl jsem svůdně a pohladil ho po stehně.

Bylo mi jasné, že mi to s tím masem udělal schválně! Ale dělal jsem jakoby nic. "Hmm, myslím, že mám něco slíbenýho." zavrněl jsem už s úsměvem.

"Tak joo." zavrněl jsem taky a dal své čelo na to jeho. "Ale neslibuju, že to bude za něco stát." uchechtl jsem se, lehce ho políbil na koutek a zvedl se. "Raději bych ale šel do ložnice." Chytil jsem ho za ruce a vedl ho za sebou.

"Jistě, jistě. Budu shovívavý." uchechtl jsem se, když už jsem za ním kráčel do ložnice.

V ložnici jsem si ho posadil na postel a zamkl dveře pro případ, že by Iata napadla nějaká volovina a vrátil se brzy. I když o tom pochybuju. Celou dobu jsem si říkal, že to bude v pohodě a že to zvládnu, ale teď, když už jsem měl nějak začít, jsem znervózněl a vlastně mě ani nenapadlo co dělat. Ááh! chci nápovědu!

Posadil jsem se na postel a byl zvědavý, jak to bude probíhat, ale bylo vidět, že to vlastně neví ani samotný Iki. Rád bych mu nějak napomohl, ale jak? Nikdy mi nikdo žádný striptýz nědělal, ani jsem žádný tak úplně neviděl, nanejvýš nějaký sestříhaný ve filmech. Nakonec mě tedy nenapadlo nic lepšího, než si ho přitáhnout blíž ke kraji postele a rukama ho hladit po jeho těle. Snad se alespoň trochu uvolní.

Byl jsem mu moc vděčný za to, že mě začal hladit po těle. Spokojeně jsem zavřel oči, své ruce lehce položil na ty jeho a začal přemýšlet nad tím, co a jak udělám. Je jasný, že oblečení jde dolů. Jo, to mi jde dobře, ale do tohohle by se měl zapojit tanec či nějaké nakrucování a to už byl problém. Vybavil jsem si, jak vypadá žena, která stryptýz provádí a... často jsou u tyče... tu nemám. Twerkujou... ehm... To dělat nebudu. Vlastně se ty holky jakoby nabízí, takže... Nakonec jsem se už odhodlaný od Yuua kousek odtáhl lehce rudý z toho, co mi předtím proběhlo hlavou, ale s několika nádechy jsem získal zpět svou barvu a pomalu započal jakýsi 'tanec' do rytmu hudby, kterou Yuu nemohl slyšet, protože jsem si jí pro své vlastní uvolnění představoval. Nejdřív to nebylo nic moc a uhýbal jsem pohledem, ale když už jsem si trochu zvykl, začal jsem si i rukama jezdit po těle a poprvé navázal oční kontakt.